reklama

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

To jsme my tři Noční Draci
To jsme my tři Noční Draci
Foto: Autor

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl akorát, že je ve středních Čechách, a že je zde bájná hora Blaník. Výlety byly opět plánovány na všechny světové strany.

8. 8. 2016 - cesta autem Otrokovice - Roudná u Soběslavy + seznámení s pracovištěm (26 km)

Tentokrát bere auto Čívrs, sraz je v 8:00. Já jsem domluvený s Foginem, že se potkáme v Loukách na OMV a pak pojedeme po cyklostezce Zlín - Otrokovice k autu. Vyrážím 6:45 z domu a jedu na OMV, přehodnotím to a jedu na Shell, kde se potkávám s Foginem, dáváme si snídani, pivo a vyrážíme směr Otrokovice. Nějak před osmou jsme zde a začínáme balit. Poprvé jedeme s autem, kde jsou držáky na kola na střeše, takže to chvilku trvá. Je nabaleno, ještě zastávka na UNICORN na dotankování do plna, ať víme kolik zaplatit za cestu a vyrážíme. Cesta probíhá plynule, protože nemáme dálniční známku, jedeme přes Buchlovské kopce do Brna a poté přes Třebíč, Telč do Jindřichova Hradce. Jedinou zastávku, kterou máme je obědová v motorestu Tango. Kolem třetí jsme v kempu. Chvilku ho nemůžeme najít, ale žádná hrůza. Překvapivě zde skoro nikdo není, i když je srpen. Po nezbytném vybalení a seřízení kol se jdeme podívat do místní restaurace. Objednáváme tři Kozly a hledíme do mapy, kam vyrazíme. Fogin navrhuje tzv. seznámení s pracovištěm. Dohodnuto, sedáme na kola s tím, že se aji někde okoupeme. Takže plavky s sebou nebo na sobě. Hned poprvé bloudíme a děláme opravdu projížďku kolem kempu, po dvaceti minutách jsme tam, z kama jsme vyjížděli a tentokrát se dáváme správným směrem. Míjíme Skalici s vjíždíme do Želeče. Probíhá nezbytné občerstvení a užíváme krásného sluníčka (to jsme ještě nevěděli, že to bylo poprvé a naposledy za dovolenou co jsem měl na sobě kraťasy  ). Po doplnění sil jedeme vstříc koupání. K Novému a Rytířskému rybníku však dojíždíme docela pozdě, tak koupání přehodnocujeme (byla to naše letos první a poslední možnost) a jedeme dál. Pro začátek stačí, proto už jenom sjíždíme z kopce přes Nedvědice a Rybovu Lhotu zpět do kempu. Po dojetí si jdeme dát večeři, jsme však nemile překvapení ve 20:00 se zavírá, dostáváme aspoň pivo ven a domlouváme trasu na příští den. Je rozhodnuto, dokud máme dost síly, bude to Blaník. To jsme ještě nevěděli, že to bude královská etapa našeho pobytu.

9. 8. 2016 Roudná u Soběslavy - Planá nad Lužnicí - Tábor - Mladá Vožice - Louňovice pod Blaníkem - Blaník - Načeradec - Chýnov - Planá nad Lužnicí - Roudná u Soběslavy (126 km)

Vstáváme nezvykle brzo a po sedmé už mašírujeme přes Skalici, Ústrašice do Plané nad Lužnicí, zde nacházíme parádní bufet na náměstí, kde snídáme. Dršťková polívka a Kozlík přijdou vhod před dlouhou štrekou. Sezimovo Ústí a v devět jsme v Táboře. Navštěvujeme náměstí a místní infocentrum. Fotu s Žižkou a obrněným žebřiňákem nejde odolat. Čívrs nemá stojánek na kolo, tak hledáme nějaký Cyklosport. Pán ochotný i ho namontuje. Protože je tak brzo nic nám nebrání posedět u Černé Perly na břehu rybníka Jordánu. Zde zjišťujeme první zádrhel, máme špatnou mapu. Holt Táborsko jak Třeboňsko obojí je od T. Čívrs má nový telefon, přinejhorším pojedeme podle něho. Kolem jedenácté jsou napsané pohledy, házíme do schránky a jedeme. Jeníkova Lhota, Hlasivo, Stará Vožice, kde nás málem odfoukává vítr, se zastavujeme na oběd v Mladé Vožici (Hostinec na Růžku, doporučuji). Probíhá rychlý oběd jak říká Fogin „závodní stravování" a pokračujeme dál do Louňovic pod Blaníkem. Začíná pršet a je zima, nastupují zimní doplňky (holt Česká Sibiř je Sibiř). Stoupáme po červené a potom po zelené na Blaník. Chvilku jdeme, chvilku jedeme. Zamykáme kola a chůzí se dostáváme ke skále, z které by měli vyrazit ti Blaničtí rytíři. Vracíme se zpět a opět na kole jedeme až na rozhlednu Blaník. Těšíme se na pěkné panorámata, ale vzhledem k počasí je jasné, že to nebude žádná sláva. Taky že jo. Viditelnost malá, holt ten Cukrák u Prahy neuvidíme. Sjíždíme dolů do Louňovic nádherným sjezdem po šotolině. Všichni jsme nadšení, nejvíce Čívrs, že ta cesta nahoru aspoň k něčemu byla. V Louňovicích objevujeme hospůdku, kde poprvé přichází ke slovu Čívrsův telefon. Na lístek od útraty tvořím s Foginem itinerář zpáteční cesty. Nechceme se zpět trmácet stejnou cestou tak vymýšlíme jinou. Chyba. A veliká. Neuvědujeme si skutečnost cestování přes Vysočinu a to, že už je půl páté a před sebou minimálně 65 km a to v kopcích. Čívrsovi radši nic neříkáme... Až v kempu zjišťujeme, že Blaník nebyl nejvyšší bod naši cesty. Ale pěkně popořadě. Jedeme směr Načeradec, kde vzniká první minela, domorodec nás posílá špatnou cestou, ale to zjišťujeme až posléze. No prostě pakárna stoupáme od horizontu k horizontu a pořád to nemá konce. Ve Zhoři pronáší Čívrs památné slova této etapy „jak může rekreační cyklista za den projet tři kraje" (Jihočeský, Středočeský a Vysočinu)smějeme se, ale moc nám do smíchu není, den se neúprosně krátí. Jedeme co to dá bez pauz do Chýnova, pak už je kousek Planá nad Lužnicí. V devět večer s jazyky na vestě zahazujeme kola u benzinky ONO v Plané a vrháme se na bagety a lahváče. Sedíme a odpočíváme poměrně dlouho, asi na nás doléhá únava. Po dnešním dnu si začínáme říkat Noční draci . V půl jedenácté je zaveleno k odjezdu a už jedeme stejnou cestou jak ráno. Ve Skalici je kupodivu ještě otevřeno, tak dáváme půlnoční pivo v hospodě U Rumcajse, která se pro nás stává další večery cílem etap. A v jednu jsme na palandě.

10. 8. 2016 Roudná u Soběslavy - Třeboň a zpět (106 km)

Vstáváme po včerejšku docela vyspaní. Na snídani nemyslíme, sedáme na kola směr Soběslav, kde potřebuji najít bankomat a koupit něco k snědku. Cesta podél Lužnice probíhá hladce, žádné kopečky, no prostě nádhera. V Soběslavi trošku zádrhel bankomat KB je mimo provoz, ale nevadí další má být ve Veselí nad Lužnicí. Snídaně probíhá formou švédské soběslavské lavice. Prostě nákup z Jednoty je rozložen na náměstí na lavičce a každý si dává co hrdlo ráčí. Pokračujeme přes Čeraz k Chlebovskému rybníku, kde trošku bloudíme po polích a lesích do Veselí nad Lužnicí. Hurá, bankomat funguje. Město nás moc neoslovuje, jedeme dál k pískovnám. Zastavujeme u Horusického rybníka, který je rozlohou třetí největší v republice a dál chceme jet po žluté kolem rybníku. No žlutá jak žlutá, takže jedeme jinam než jsme chtěli. Nazval bych tuto cestu „Po stopách Zlaté stoky" tuto stoku navrhl v 16. století Štěpánek Netolický, stoka je přívodní a odvodní od většiny třeboňských rybníků. Je to spíš pěšinou nepěšinou v rašeliništích (Přírodní rezervace Rašeliniště Hovízna), no sranda. U jedné obzvlášť velké kaluže (pěkně sem se tam vykoupal) s Foginem zastavujeme a čekáme na Čívrsa, který jede malý kousek za námi. Když je nadohled Fogin na něho volá rozjeď to, foťák máme nachystaný. Dopadlo to jak jsme předpokládali, kolo komplet zabořené a nádherná momentka na světě. Leč komáři nás nutí postupovat velice rychle. Ještě párkrát kolo přeneseme přes kaluže nebo popadané stromy a jsme v dědině Záblatí. Na návsi kupodivu hospoda Na Návsi, občerstvujeme se a míříme dál k Třeboni. Cestou k Třeboni a pak hlavně v ní potkáváme na silnici velké kaluže a lidi v pláštěnkách, asi jsme děti štěstěny, nám se ta průtrž vyhla. Restaurace v Třeboni zavrhujeme, za prvé draho, za druhé ztráta času. Dopadlo to tak, že okupujeme zídku u třeboňského Terna a dáváme skvělou sekanou s chlebem a hořčicí z místních lahůdek. Jak je naším zvykem cesta zpět nepovede po stejné trase, ale jinama. Po obědě se fotíme na hrázi rybníka Rožmberk. V Lužnici sesedáme přesně po deseti letech u kempu Na Náplavce. Tady jsme se stavovali když jsme jeli ze Šumavy. Po odpočinutí projíždíme Nadějskou rybniční soustavou, jedním slovem NÁDHERA. Nikde nikdo jenom my, polňačka a rybníky. Konečně zjišťujeme co znamená to velké L na mapě. Je to naučná cyklostezka. Cesta odsýpá k Vlkovskému pod železnicí do obce Vlkov. Zde nádherná Vlkovská hospoda u rybníka. Díváme se do mapy kudy tudy a vymýšlíme cestu dál. Cestu kama chceme jet nám přehrazuje řeka Lužnice, z úlevou nacházíme železniční most a cestu do Veselí nám už nic nepokazí. Potom Soběslav a stejnou cestou do kempu.

11. 8. 2016 Roudná u Soběslavi - Planá nad Lužnicí - Choustník - Červená Lhota - Tučapy - Roudná u Soběslavi (61 km)

Pro dnešní etapu je cíl jasný, Čivrs remcá, že je na dovolené tak chce být zpátky do osmi do večera. Ať máme v deníčku i nějaké památky vybíráme pro dnešek zříceninu hradu Choustník a zámek Červenou Lhotu. Ráno konečně pěkné počasí, že si dávám o vrstvu méně. Jedeme cyklostezkou do Plané nad Lužnicí na snídani do bufetu, známého z etapy na Blaník. Opět jsme se se snídaní nezklamali. Tempo máme tak rychlé, že stíháme i sbírat hřiby. Když se snažím zrychlit Čívrs mě stahuje slovy „kam jede ten závodník", jedeme křížem krážem lesy až parádnímu odpočívadlu s názvem Hájek. Příznačné jméno. Pro bivakování ideální. Po krátkém odpočinku nasedáme a pokračujeme lesy, cestami, které mi připomínají Šumavské signálky. Nahoru, dolů, nahoru, dolů a pořád dokola. Pak se cesta ztrácí a už jenom táhneme kola lesem k poli, které když přejedeme, jsme v Choustníku. Tam čekám na kluky, ti pořád nikde, už začínám mít obavu, že jsem se ztratil. Ale ne to jenom Fogin píchl. U hospody na náměstí v Choustníku měníme duši, dáváme jedno a stoupáme po zelené na hrad. Krpál teda obrovský. Kola tlačíme, po 500m příkrého stoupání jsme tam. Hrad jako takový je pěkný a vzhledem k tomu, že je pěkné počasí, jsou pěkné rozhledy. Po hodině strávené na hradě sedáme na kola a krásným sjezdem po cestě přijíždíme zpátky do dědiny. Sjezd však příliš prudký než aby si ho člověk užil. Dále pokračujeme přes Předboř do Chotěmic, před kterýma je opět polní vložka, protože cesta opět nikde i když na mapě byla. Perných pár kilometrů. A jsme v Červené Lhotě. Zámek si pamatuji s dětství kdy jsem tam byl na kole s rodiči a pamatuji si klid a pohodu na hladině v pramičce. No realita už je jiná, lidí jak na Václaváku, všude samý stánek jak na pouti a nejlevnější meníčko za stošede. Dali jsme zavděk klobáse s pivem, pár fotkám a dekovali jsme se pryč. Jedeme lesy, kolem rybníků, toť óda na cyklistovu duši, žádné auta ani lidi. Žízeň nás zastavuje v Tučapech v místním Peach restaurantu. Chvilku posedíme a plníme slib, jedeme bez přestávky a ve 20:00 vcházíme ve Skalici k Rumcajsovi.

12. 8. 2016 Roudná u Soběslavi - Kardašova Řečice - Hamr - Dolní Bukovsko - Vlastiboř - Skalice (U Rumcajse) (97 km)

V noci zima jak na Sibiři, teploměr ukazuje pár stupňů nad nulou. Nechce se nám ze spacáčků. Nakonec přece jenom vyrážíme stejným směrem jak jsme včera dojeli, na Myslkovice, Sedlečko, Zvěrotice, tam má pokračovat stezka, ale končí v JZD. Pán nás odmítá pustit, tak to musíme objet. No naštěstí zajížďka nula, nula nic. Potom už jedeme v poklidu dál po pěkné asfaltce, která po třetí závoře přechází v rozbitou, pak polňačku a pak už není nic. Ale nevadí, hlavně, že se jede a je relativně pěkně. Dojíždíme do obce Lžín, kde je lihovar s očividně křivým komínem a u rybníka posezení udělané ze saní. Přes Záhoří se dostáváme do Kardašovi Řečice. Chvilku bloumáme po náměstí a potom nás v trafice pán posílá do restaurace U Nekutů. Čívrs celý den básní jak si dá řízek, no tady mají dokonce XXL řízky. Bohužel už nejsou, tak nic, dáváme si všichni vepřové koleno, špenát a bramborové knedlíky, výborné. Po obědě následuje zastávka na náměstí na zmrzlinu, je tu i točená. No jsem zvědaví jestli to koleno, špenát, pivo a zmrzlina nezamíchá s našimi žaludky. Ještě, že máme ten Endiaron z Osoblahy. Pokračujeme kolem rybníků a nastává nejhezčí úsek této etapy a to pozvolný sjezd po úzké pěšině po odbočce z cyklostezky 1170 na zelenou Horní Vydýmač, Dolní Vydýmač dále po žluté Karštějn, Velký Závistivý rybník, Novoplešský rybník až do obce Hamr. U Koloušků na návsi dáváme jedno pivo a potkáváme zde první a poslední vodáky na naší cestě a to ještě na řece Nežárce. Podél ní jedeme k Veselí nad Lužnicí, poté ostře vlevo po 1134 do obce Bošilec, Sedlíkovice (Tam opět zrada jedeme po pěkné nové asfaltce a uprostřed pole, cesta končí. Vyslali jsme Čívrsa na průzkum přes pole k potoku a já se jedu podívat zpátky, jestli jsme něco nepřehlédli, ale ne. Čívrs se vrací z průzkumu přes pole a říká nám, že je tam sice potok, ale půjde přebrodit. Dotlačíme kola k potoku a ejhle je tu i mostek vpravo, je vyhráno.) a Dolní Bukovsko. 1132 nás vede do Borkovic. Přes Borkovické Blata už se dostáváme do Vlastiboře a jedeme jak první den až do Skalice, kde se dneska večer protahuje, protože je poslední. Zítra sbalíme a pojedeme domů.

13. 8. 2016 Roudná u Soběslavi - Soběslav - kostel Svákov - rozhledna Svákov a zpět (22 km)

Ráno se probouzím kolem sedmé, kluci jsou ještě mrtví tak se jedu naposledy projet sám. Jedu známou cestou do Soběslavi. Přejedu Lužnici a dávám se po žluté ke kostelu Svákov a rozhledně. Rozhledna nová pěkná, kostel starý taky pěkný . Odlovím dvě geocache, stavím se klukům ještě v obchodě pro snídani a vracím se zpět. V kempu už probíhá horečné balení abychom stihli bufet v Plané, který je v sobotu otevřený jen do desíti. Klíče vráceny, bufet jsme stihli. Dneska řídím já. Stavujeme se v Chýnovské jeskyni, kde je největší zimoviště netopýrů v republice. Prohlídka zajímavá a poutavá, kdyby nám ji jedna rozmazlená holčička svým neustálým řvaním nekazila. Cesta domů až na kolonu u Staré Říše probíhá v poklidu. Jedno hodinové zabloudění v Brně, zastávka U Trampa na dršťkovou v Buchlovských kopcích a jsme v Otrokovicích. Vybalujeme kola a ještě nás s Foginem čeká závěrečná 10 km etapa do Zlína. Dobře jsme dojeli.
Najeto: cca 445 km
Nastoupáno: 4151 m

Videoprezentace na youtube, pro ty kteří s námi chtějí abolvovat celou dovolenou kilometr po kilometru. Odkaz zde

Fotogalerie

09.11.2016 vložil/a: ondrapisklak
karma článku: 4.23
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Osoblažsko (Krnovský výběžek) na kole ve třech

Cestování
Dovolená třech chlapů na kole má svá specifika, neřeší žádné velké ubytování, žádné zázemí hlavně je důležité aby se člověk pěkně projel,…
14.09.2016
ondrapisklak
(4.77)
PR

Handbike aneb i vozíčkáři mohou jezdit na kole

Přídavné zařízení Speedy Duo 2 (meyra.cz)
Cyklistika je oblíbený sport mnoha lidí. Spojuje v sobě aktivní pohyb s možností poznávání nových míst během výletů. Není tedy divu, že si tuto aktivitu oblíbili i vozíčkáři. Jediným rozdílem od osob bez fyzického handicapu je nutnost využití speciálních kompenzačních pomůcek.

BWC 2017 – Mistrovství světa Brompton 2017 - Londýn

 (Cyklospeciality.cz)
Dvanáctý ročník Mistrovství světa skládacích kol BROMPTON proběhl na diváky obleženém okruhu kolem Buckinghamského paláce v Londýně v rámci velkého anglického cyklistického svátku PRUDENTIAL RIDE LONDON.

Cyklistika v Burgenlandu

Rodinná vyjížďka burgenlandskou krajinou (© Burgenland Tourismus - Peter Burgstaller)
Burgenlandu, nejvýchodnější spolkové zemi Rakouska, čeká na fanoušky jízdních kol přes 2.500 km kvalitně upravených a značených cyklostezek a navíc i 7 prémiových okružních tras. Trasy jsou různě obtížné, na své si tedy přijdou jak rodiny s dětmi, tak i zkušení cyklisté, kteří upřednostňují náročnější terén.

Tipy na cyklistické túry v Horním Rakousku

Na výletě v Bad Ischlu ((c) Oberösterreich Tourismus GmbH - Ralf Hochhauser)
V Horním Rakousku je pro cyklisty všeho druhu ráj. Je to sem kousek a lze pohodlně jet podél jezer nebo řek. Bikeři šlápnou do pedálů na alpské vrcholky a do překrásných vysokohorských údolí třeba kolem pastvin, kde výkon ocení pokývnutím hlavy místní pasoucí se kravičky. Pro letošní cyklistickou sezónu doporučujeme tři vskutku kouzelné túry a neváhejte vyzkoušet e-bike.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

229 cyklistů (24 přihlášených)

Vodňansko

Do Vodňan jsem za svých více jak 50 let života prvně zabloudila loni v létě cestou na poutní místo Lomec, kde…
radka | 21.09.2017

Vysoké Tatry – Nízké Tatry – pěšky i na kole

Bez plánu, kam letos vyrazit jsme na poslední chvíli oprášili předloňské prozkoumávání Nízkých Tater v okolí…
HMS | 12.09.2017

Dovolená na kole s 10 letým klukem: Veselí n.Luž.- Pálava– Veselí

Plán Vyjedeme z domova z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec, Českou Kanadu, Dačice, Jemnici, Vranov,…
VLB | 01.09.2017