Jitka Kocyanová: České dráhy mají dobře nakročeno

Jitka Kocyanová  pracuje na ředitelství Českých drah a jako čerstvá vedoucí oddělení produktů dostala nově na starosti také služby pro cyklisty. Jak České dráhy chtějí zaručit, aby se každý dostal s kolem do vlaku, jak fungují půjčovny kol a čím se liší české dráhy od švýcarských, o tom jsme si povídaly v její kanceláři na vltavském nábřeží.

Na kole v Norsku.
Na kole v Norsku.
Foto: archiv J.Kocyanové

U Českých drah máte na starosti služby pro cyklisty. Jezdíte také sama na kole?
Jezdím odmala, mám cyklistiku ráda. Vyrůstala jsem na severní Moravě a už od dětství jsem sjížděla Beskydy na trekovém kole. Letos jsme jeli na kolech do Bulharska přejíždět pohoří Rila a Pirin. To bych na treku nezvládla, proto jsem si pořídila horské kolo. Jezdím rekreačně, jsem takový ten opatrnější typ, nejedu hlava nehlava.
Jezdím hlavně u nás doma v Beskydech, ale měla jsem kolo i tady v Praze. Zase si ho sem přivezu, za poslední roky se tady v Praze obrovsky vzmohly cyklostezky, takže bych chtěla začít jezdit po Praze víc.

Jezdíte taky s kolem vlakem?
Ano, párkrát jsem kolo vezla, především na trase mezi Prahou a Českým Těšínem. Vím, co to znamená cestovat s kolem.

Ing. Jitka Kocyanová

nar. 1975

Pochází ze Stříteže u Českého Těšína. Vystudovala obor veřejné finance na Vysoké škole v Ostravě (VŠB, Technická univerzita). Po skončení studií začala pracovat v podniku České dráhy. Od roku 1998 do současnosti působila v oddělení finančním, věnovala se marketingu a pracovala také v tiskovém oddělení. V říjnu 2010 byla jmenována vedoucí oddělení produktů a produktové strategie, které má na starosti služby pro cyklisty, mimo jiné také půjčovny kol. V roce 2005 iniciovala zavedení produktového loga pro cykloturistiku na železnici pod značkou ČD BIKE.

A šlo to vždycky hladce, nebo jste se někdy setkala s problémem?
S kolem jsem nikdy problém neměla. Ale já s kolem nejezdím pravidelně, maximálně dvakrát ročně. Jenom když jsem měla nové kolo, to jsem se o něj trochu bála. Balila jsem ho do bublinkové fólie a říkala si „ani škrábanec na něm nesmí být“.
Dvakrát jsem jela s kolem Pendolinem. Jednou to bylo plánovaně a podruhé díky mimořádné události. To jsme jeli s bratrem na dovolenou na kola do Norska. Bylo to v roce 2008, kdy se stala ta tragédie u Studénky (V srpnu 2008 spadl most před rozjetý rychlík. Následná havárie stála život osm cestujících, dalších sedmdesát jich bylo zraněno – pozn. red.) a veškeré naše plány na cestu přímým spojem z Českého Těšína do Prahy se tím zrušily. Museli jsme se z Ostravy dostat do Prahy, protože odtud odjížděl autobus. Nakonec jsme jeli kombinací vlak-autobus-vlak. Ve Studénce se nás tenkrát sešlo s koly víc a já jsem trvala na tom, že nás do toho Pendolina musejí vzít. V Pendolinu je místo pouze pro tři kola, a my jsme se tam museli vejít čtyři. Všechna ta kola jsme uchycovali a obalovali, abychom něco neušpinili. Nakonec jsme se tam ale vešli.

Říkala jste průvodčímu, že pracujete na generálním ředitelství Českých drah?
Já tohle nepoužívám. Průvodčí mají své předpisy a viděla jsem na nich, že je to pro ně těžké (ve spojích Pendolino platí pro kola povinná rezervace – pozn. red.). Nakonec nám ale vyšel vstříc. Byla to mimořádná situace, kdy kvůli vlakovému neštěstí vypadly některé spoje a my jsme museli být večer v šest hodin na odjezdu autobusu v Praze.

S kolem do vlaku

Začali jsme s přepravou kol ve vlacích. Sledujete nějak trendy, pokud jde o zájem o tuto službu?
Z našich statistik vyplývá, že zájem o cykloturistiku a přepravu kol ve vlaku rok od roku roste. V letošním roce bylo za období leden-září přepraveno 625 617 kol, což je např. téměř dvojnásobek oproti celému roku 2008, kdy bylo přepraveno 350 000 kol.

Kdo rozhoduje o tom, ve kterých spojích budou nasazované vlaky „s kufrem a kolem“?
O nasazení vagonů na konkrétních spojích v dálkové dopravě rozhoduje tady na ČD zvláštní odbor, v regionální přepravě potom specialisté, kteří jsou znalí místních podmínek v krajích. Vždy se snažíme, aby na každé trati byla přeprava kol zajištěna. A protože počet cykloturistů opravdu narůstá, doporučujeme našim klientům, aby si v sezóně místo rezervovali. Proto dnes nabízíme možnost rezervace místa také pro kolo, aby měl cestující jistotu klidné cesty i v případě, kdy na vlak dorazí třeba větší neohlášená skupina.

Povinná rezervace se nesetkala právě s vřelým přijetím ze strany cyklistů…
V době hlavní sezóny dáváme povinnou rezervaci pouze tam, kde jsou plánované výluky a je třeba zajistit také náhradní přepravu kol. Dále musí být u mezistátních vlaků, kde je povinná rezervace také u našich zahraničních partnerů.
Celoročně je povinná rezervace pro jízdní kola pouze v několika mezistátních vlacích vyšší kvality a ve vnitrostátních spojích SC Pendolino. Pendolino je vlak, který je povinně místenkový celý. Člověk se tam dostane pouze s rezervací a totéž platí i pro kola.


Na kolech v Bulharsku
Foto: archiv J. Kocyanové

Nebylo by lepší zvětšit prostor pro přepravu jízdních kol, spíše než zavádět povinnou rezervaci?
Ano a děláme to, pokud je to možné. Ne ve všech vlacích to jde. Například zahraniční rychlovlaky kola nevozí vůbec. České Pendolino má zase omezenou kapacitu na tři kola, a proto je zde povinná rezervace nutná. Stejně je povinná rezervace u mezistátních vlaků, kde jsou stejná pravidla v Německu, Česku i jinde v zahraničí. Ostatně v Německu nebo v Rakousku je rezervace v dálkových vlacích povinná častěji než u nás.
Ve vnitrostátní dopravě používáme rezervaci jen na tratích s dlouhodobými výlukami a náhradní autobusovou dopravou. V současné době je to pouze na trati z Prahy do Českých Budějovic. Na ostatních tratích už výluky končí a tak jsme povinnou rezervaci zrušili. Zatímco loni bylo takto označených cca 116 spojů, letos je to 90 spojů, z toho povinná rezervace v úschově během přepravy je jen u 60 spojů.
Zároveň ale postupně zvyšujeme počet nově rekonstruovaných vozů v příměstské a regionální dopravě, kdy se počítá s místy pro kolo. Lidem, kteří jezdí s koly častěji, se to zdá ale málo. Někdy se opravdu stane, že člověk se kolem se do vlaku horko těžko tlačí. Zažila jsem situace v jižních Čechách, kdy se lidé snažili dostat kola všude, kam to šlo. Podle mých zkušeností jsou ale cyklisté většinou pohodoví, takže si navzájem pomáhají.


Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz

Můžete vy osobně ovlivnit, zda bude nasazeno více vagonů pro přepravu kol? Existují přece řešení, která nejsou finančně tolik náročná – třeba úprava vagonů a nahrazení části sedaček oddílem pro kola apod.
Takové pravomoci bohužel nemám. Můžeme ale zadat zpracování analýzy, zpracovat z ní výsledky a předložit ji vedení. Na Českých drahách existuje plán nákupu nových vozidel, plán oprav vozového parku jako celku. Cyklisté jsou jednou z mnoha skupin uživatelů a je třeba najít rovnováhu.
Není to až tak levná věc, jak se zdá. Úprava vyžaduje často řádově stovky tisíc korun a schválení změn u Drážního úřadu ve správním řízení. Přesto se hodně kroků se podařilo zrealizovat. Před dvěma lety šlo do provozu více vozidel s háky pro kola. Celkově se více děje v příměstských a regionálních vlacích, v dálkové přepravě máme ještě trochu rezervu, byť i zde už máme prototypy vozů, kde bylo např. kupé se sedačkami nahrazeno prostorem pro kola.
Dnes pracujeme s kapacitou, kterou máme. I z toho důvodu doporučujeme cestujícím udělat si rezervaci tam, kde to je nepovinné. Cenu za rezervaci jsme snížili na 15 Kč. Místenky pro úschovu kola během přepravy bude v příštím roce možné koupit až do okamžiku odjezdu vlaku ze stanice. (Novinka zavedená od prosince 2010 – pozn. red.) Tím jsme odstranili nejčastěji kritizovaný bod této služby: že prodej rezervací končil 2 hodiny před odjezdem vlaku z výchozí stanice.

Půjčovny kol se rozšiřují

Před nedávnem skončila sezóna také půjčovnám jízdních kol, které České dráhy provozují. Jaký byl letos zájem o tuto službu?
Hodně to záleží na regionech. Jiné je to třeba v regionech, kde jsou kopce – jet kopce na vypůjčeném kole, z toho nemáte ten pravý požitek. Pokud jsou ale někde mírné kopečky nebo rovina, člověk si mnohem raději kolo vypůjčí a projede si okolí v rámci týdenní dovolené.
Celkově registrujeme vyšší zájem o tuto službu, díky kterému se v letošním roce otevřely nové půjčovny. Z míst, kde si cykloturisté mohou nově vypůjčit kolo, bych jmenovala například Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou nebo Havlíčkův Brod v kraji Vysočina či Hlinsko, Letohrad, Králíky, Česká Třebová v kraji Pardubickém nebo Hodonín v kraji Jihomoravském. Za období 1. 4. – 31. 10. 2010, kdy jsou půjčovny ČD v provozu, bylo celkově vypůjčeno cca 2500 kol. S podporou půjčoven kol Českých drah se počítá i pro rok 2011.

Ve kterých regionech je o půjčování kol největší zájem?
Nejvíce rozvinutá je tahle služba určitě v jižních Čechách – funguje to tu nejdéle, půjčuje se tu nejvíce kol a také tu má cykloturistika tradici.

Liší se nějak podmínky mezi regiony?
Podmínky pro vypůjčení kol jsou vždy stejné – cena, kauce a dva doklady.

Na zkušenou do Švýcarska

Potkaly jsme se na semináři, jehož cílem bylo přinést do ČR zkušenosti unikátního švýcarského systému SchweizMobil. Ve Švýcarsku se klade velký důraz na spolupráci poklidné dopravy (pěší, cykloturistiky, vodáctví, in-line nebo hipoturistiky) s železnicí. Našla jste na semináři nějakou inspiraci?
Moc se mi líbilo švýcarské značení (více o systému turistických tras ve Švýcarsku najdete zde). Když jsem to poslouchala, připadalo mi, že spoustu věcí už tu máme. Švýcaři hodně pracují s možností někde si půjčit kolo a vrátit ho někde jinde – ale to u nás už funguje také. Mně osobně se hodně líbily úschovny kol na nádražích. Lidé přijedou na nádraží, dají si kolo do uzamykatelné úschovny a jedou dále vlakem. Odpoledne se vrátí, vyzvednou si kolo a nemusejí se o něj bát, protože někdo ho hlídá. Někde u nás to funguje, ale zase zdaleka ne všude. Dovedu si to představit třeba na jižní Moravě nebo v jižních Čechách, v Ostravě už třeba hůře.

A vidíte nějaké rozdíly českého systému oproti Švýcarsku?
Nevím, neviděla jsem to v praxi, nejdřív bych potřebovala nějakou osobní zkušenost. Příští rok plánuji cestu do Švýcarska. Shodou okolností jsem minulý týden slyšela na festivalu „Kolem světa“ přednášku o cyklosturistice po Švýcarsku a nadchlo mě to.
Jinak omezení jsou ve Švýcarsku určitě stejná jako u nás. Když tam přijede velká skupina, také nemohou přidat operativně o jeden vagón navíc. Ale pokud mluvíme o rozdílech, myslím, že mají lépe dotažený marketing. Švýcarské dráhy například podporují systém poklidné dopravy ze svého webu. Po vyhledání cesty vlakem se vám například hned ukáží možnosti pro další cestu, jako třeba navazující cyklotrasy, služby vypůjčení kol, car-sharing. Jinak jsou na tom jako my. Na našich webových stránkách www.cd.cz si dneska už můžete zadat, že chcete cestovat s kolem a systém vám vyhledá pouze ty spoje, které jsou s přepravou kol.
SchweizMobil není záležitostí pouze jedné firmy, velmi důležité jsou jednotné informace, které sdílejí všichni partneři – ministerstva, regiony, ubytovací zařízení a restaurace, sportovní asociace, přepravní služby – železnice, autobusy, lodě, lanové dráhy, stejně jako vydavatelství map a průvodců i národní turistická centrála.

Říkáte, že plánujete cestu do Švýcarska. Pojedete vlakem?
Určitě ano. A pokud jde o vytvoření systému obdobného jako je SchweizMobil, za České dráhy můžeme slíbit, že takový systém bychom podpořili našimi komunikačními kanály. Máme web, informační místa po celé republice, vydáváme vlastní časopis.
Sledujeme trendy a cykloturistika jednoznačně zaznamenala obrovský nárůst. Kdysi jsme jezdili na horách na starých kolech se třemi převody a nepotkali jsme tam cyklistu. Dnes na těch horách musíte skoro jezdit po pravé straně a dávat si pozor, abyste někoho nesrazila.
České dráhy mají dobře nakročeno. Existuje tu možnost půjčení kol, je tu možnost přepravy. Pokud jde o vytvoření nějakého jednotného systému, vím o jednání přípravné pracovní skupiny, která je ve spojení s Ministerstvem dopravy a s námi. Jsem na to připravená, zajímá mě, co se od nás očekává. Mnoho věcí je před námi, některé budou ale složitější.

Děkuji za rozhovor.

Fotogalerie

Na kole v Norsku. Na kolech v Bulharsku. Na kolech v Bulharsku. Na kole v Norsku.
Jitka Vrtalová, NaKole.cz, 05.01.2011
Do vaší knihovny

Cyklotoulky s dětmi, vozíkem a nočníkem

Markéta Hroudová a Luděk Zigáček
Po cyklostezce ODRA-NISA k moři na Rujanu a Polskem zpět domů
První knižní přiblížení krásné, ale lehce opomíjené dálkové cyklostezky lemující hraniční řeky mezi Německem a Polskem. Tento cestopis…
259 Kč

Každý kopec se zvedá … VÝŠ

Milan Silný
Volné pokračování knih „Každý kopec má své ... NEJ“ a „Každý kopec stojí za ... TO“.
Dobrá zpráva pro všechny milovníky náročných stoupání a fantastických sjezdů. Další kniha Milana Silného je na světě. Jedná se o jeho…
299 Kč
Blogy

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

 ()
Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska, Kroměřížska a Zlínska.  Začnu v Holešově, který se pro mě, v tuto chvíli, stal přechodným „domovem." Samotný Holešov vybízí k návštěvě zámku či přilehlého parku. Mimo jiné je zde i židovský hřbitov.…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

 ()
Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

 ()
Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle, muzeum SNP V Banské Bystrici, Jankov Vršok a některé další, ale mohyla spoluzakladatele Československa M. R. Štefánika na Bradle se mým cestám nějak vyhýbala. V minulém režimu, kdy se…
jarpal | 05.11.2016

Expedice 112 Z Mnichova do Petrohradu

 ()
Prší! Jak jinak. Prší celý týden. Předpověď na víkend je ale poměrně příznivá a tak jsme vyrazili. Tedy zatím jsem vyrazil sám, soused Pepa se připojí. Je 16. června 2016. Vystoupil jsem z Pendolina v Plané u Mariánských Lázní a teď tu stojím pod stromem u nádraží a přemýšlím, co dál. Zdá se, že…
Stanley58 | 12.10.2016

Trasa Praha – Brno za čtyři hodiny

Na kole, po lesních cestách a s blouděním. Myslíte si, že není možné ujet na horském kole trasu Praha – Brno (Navíc přes Rokycany) s blouděním v lesích za čtyři hodiny? Je to možné! Až dočtete, pochopíte. Ale od začátku. Ten začátek je kousek pod Prahou, v Nepomuku. (Znalci jednoho nejmenovaného…
Stanley58 | 05.10.2016

O čem se mluví:

NEcyklo Co vás vytočilo 109 dnes v 00:35
Ostatní – cyklo Zaujalo 145 včera v 23:39
NEcyklo Co vás pobavilo nebo potěšilo 115. včera v 23:19
S dětmi na kole Kolo pro děti na Vánoce včera v 18:33
NEcyklo outdoor jidlo včera v 18:00
Technické rady Zapojení kontrolky zadního světla. včera v 17:40
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

79 cyklistů (3 přihlášení)

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska,…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle…
jarpal | 05.11.2016