Sen o krajině s jurtami a divokými koni
1. část - Cesta do budoucnosti
Na úvod...
Naše první cesta s koly letadlem. Jiní cykloturisté se takto přepravují dávno a běžně, já ale měla z létání strach. Nemám celoživotně ráda výšky a otevřené prostory, ale jednoho dne jsem si řekla: nemládneme, síly a…
díky... už se těším na další "prstem po mapě" s Vámi...
Tak jsem přečetla už včera, ale ke komentáři jsem se dostala až nyní, navíc to mělo tu výhodu, že jsem si to mohla přelouskat podruhé. Akorát mě mrzí, že budu muset čekat na další články.
Co mě překvapilo, byla zmínka, že se jednalo o Vaši první cestu letadlem. Já Vás totiž znám od 2011, kdy jsem si do vyhledávače zadala "jak s koly do letadla", a jeden z odkazů, co na mě vykoukl, byly právě Vaše stránky. Pak mi ale došlo, že se nejednalo konkrétně o Tebe a Luďka, ale o Páju s Mílou.
Chudáci děti, prý, že lze zažít mnohem horší prázdniny, než kola s rodiči, to jsem se pobavila, aneb výchova výhružkou, že může být ještě hůře.
Oblibu Východu chápu, my to tak máme se Severem, prostě to je srdcová záležitost.
Kola do letadla jsou fakt někdy dražší nebo skoro tak drahé, jako letenky pro turisty, nám se to stalo tuším s Norwegianem. S tím se musí člověk smířit, jinak by nemohl odletět. A co se týká obav a uklidnění, fakt se mi premedikace panákem zdá lepší, než něco na uklidnění typu Lexaurinu, ten totiž tlumí, a v případě havárie bys pak mohla třeba při nouzové evakuaci reagovat zpomaleně. Proto by se taky člověk neměl v letadle vyzouvat a měl by mít spíše pevné boty, než štekle na podpadku. Zase na druhou stranu, jak říká moje sestřička /ta pracovní, nikoliv rodná/ - letadlo mrzáčky nedělá.
Ta zmínka s tou budoucností je super, to mi vlastně nikdy nedošlo, že časový posun dopředu taky znamená, že dotyčný je vlastně v budoucnosti proti domovu.
A teď šup šup psát pokračování.
Také panák na odvahu je tradiční. Jen profesionálové uvažují o tabletách. :)
Upřímně, díky cestování jsem i já poznala, jak skvěle se v České republice v 21.století máme. Cestování (zejména na Východ) mi přineslo nadhled a poznání, takže mi připadá směšné takové to nadávání na vládu, na dnešní dobu, na dnešní mládež, na zdravotnictví, na školství, na poměry a naopak si vážím toho, co máme. Svobodu, dostatek peněz a času a fakt nevím, co by kdo chtěl víc. Já vím, že touha po tom mít se lépe lidstvo popohání odnepaměti, ale je to o tom, že se musí ten kdo to chce, snažit. A to jsme nebyli zatím nikde v žádných vyloženě chudých zemích. A vím, že i naše děti tohle podvědomě nasávají a vnímají.
Pokračování bude postupně, teď jsem musela jen vypustit balonek, aby mě to donutilo psát. Gro mám, takže to snad půjde rychle.
To, že se máme relativně dobře je fakt, já to jako zdravotník mohu porovnat, a to ve srovnání s tzv. vyspělou, západní Evropu. Není to sice z mých zkušeností, ale přeneseně a zprostředkovaně, sama jsem pouze zažila v roce 2017 ve Finsku, kdy jsem potřebovala zubaře kvůli akutnímu zánětu v kořenech tří zubů. Nebyl nikde v okruhu asi 700 km, a rychlejší a jednodušší bylo přebukovat letenky a vrátit se dříve domů, kde jsem se nechala ošetřit následující den. Takže ano, podobnou zkušenost a možnost porovnání doporučuji všem, nejenom pubertánílním dítkům.
Kdybyste byli čtenáři verneovek, věděli byste (podle Philease Fogga z Cesty kolem světa za 80 dní), že cesta na východ může předběhnout čas klidně i o celý den
8-D
Přečetla jsem (už je to teda pár let) snad všechny Verneovky, dokonce i ty méně známé jako např. Tajemství Viléma Storitze ;-)
Někde vznikl problém, díky němuž ti nemohu poslat info v obálce.
Škoda!
To nevím, obálky nepoužívám.
... tak ´sem spad´ na Blacklist (asi)
Nemám blacklist, resp. jestli je to toto, nemám na něm nikoho.
Chtěl jsem se zeptat: Na jedné fotce jede Šárka k fotografovi a v předním kole má "bramboru"=veliký náboj. To je nábojové dynamo?
Ostatní kola nejsou vidět z boku, takže netuším, kdo z vás je bržděn dynamem a kdo ne ...
Ano, je to dynamo v předním náboji. Máme to všichni, kvůli bezpečnosti. Jsme líp vidět, díky svícení i ve dne.
Na typ bych se musela zeptat muže, ale je to něco levnějšího (nebo spíš střed)
Jé, díky za připomenutí, Dobrovský mi Cestu kolem světa za 80 dnů daroval minulý měsíc jako audioknihu, tak si ji musím stáhnout do MP3. Tohle jediné jsem totiž nečetla, i když u toho zbytku se už do popředí dostává ten Němec, co schovává věci /a myšlenky/, takže se do těchto děl mohu bez obav pustit znovu :-)
....už se těším na pokračování!!! :-)