NaKole.cz
Jazykové perly III.
Pokračování "Jazykových perel" dosáhlo hranice 300 příspěvků a byla by škoda nemít tu jazykový koutek. Proto zakládám třetí díl.
A hned se vyjádřím k tomu kadlubu. To to slovo má dvojí význam:
Původní význam je "nádoba (nebo jiný dutý útvar) vydlabaná ze dřeva". V kadlubu se dříve například uchovávalo máslo a jiné potraviny. Kadlubem se ale nazývala třeba také dřevěná obruba studánek.
Za druhé je to forma k odlévání (ale i lisování) všelikých výrobků, která jim propůjčuje požadovaný (a při opakované výrobě pořád stejný) tvar.
Z tohoto druhého významu pak vychází i přenesené použití v podobě "ze stejného kadlubu", které odkazuje na shodnost či překvapivou vzájemnou podobu nějakých osob, předmětů nebo jevů - jako by byly odlity ze stejné formy.
Často se tento přenesený význam používá ve významu "oblíbené (a tudíž často opakované) schéma" uměleckého díla (literárního, dramatického aj.) - tedy něco jako "zažitý stereotyp".
Nejlépe hodnocené
-
Re: Jazykové perly III.
... v kadlubu dějin ...
Není to (možná přeneseně) míchací a drticí nádoba?[ Zpět ]Datum: 13.02.2010Autor: AVHodnocení: 0
0
-
Re: Jazykové perly III.
Spíš ve významu "prostředí, kde něco (dějiny) dostává svůj (definitivní) tvar". Paky by se to blížilo významu "líheň".
Míchací, drticí či tavicí nádoba by odpovídala spíš tomu "tyglíku", jak tu uváděl myslím petrp. To je z německého "der Tiegel", které znamená "rendlík", "pánev", ale také se někdy překládá jako "kadlub" nebo "tavicí forma" či "(tavicí) kelímek". Spojené státy bývají v němčině nazývány "Schmelztiegel der Nationen". V češtině to známe spíš jako "tavicí kotel ras, kultur, jazyků a národů".[ Zpět ]Datum: 13.02.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
No a v originále to je "melting pot" ;-)
[ Zpět ]Datum: 13.02.2010Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
To jo, jen si nejsem jist, zdali toto označení vzniklo na půdě USA (v angličtině) nebo někde mimo - tedy v jiném jazyce. To se ale nejspíš už nikdy nedovíme. V každém případě bych byl opatrný s používáním slova "originál". :o)
[ Zpět ]Datum: 13.02.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Já to myslel jako v originálním jazyce toho tavícího kotlíků národností, to jest jůesej. I když za pár let se to asi bude psát španělsky... :-))
Pokud ale vím, tak si to takhle pojmenovali sami Američani...[ Zpět ]Datum: 13.02.2010Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Je to možný. Obojí. Tedy jak to, že si tohle přirovnání vymysleli sami Američané, tak i to, že v USA v dohledné době převládne španělština.
To by pro nás mělo být memento, abychom se starali o svou krásnou mateřštinu, když i jeden z nejrozšířenějších světových jazyků, jako je angličtina, je postupně vytlačován z oblastí, kde po staletí dominoval.[ Zpět ]Datum: 13.02.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly III.
Tak jsem v minulých perlách sliboval, že prohrabu starý zápisky ohledně tohohle
http://www.nakole.cz/diskuse/9012-jazykove...
JOEho příspěvku. žel bohu ač jsem tři dny kvůli tomu nemohl spát, nenašel jsem to cojsem měl na jazyku. Asi jsem zmatenej.
Nicméně jsem nelenil a konzultoval na danou situaci rodilého mluvčího strýčka Glenna a ten na danou situaci jak popisuje Joe, doporučil Medvědovo hlášku "Birds of a feather flock together" . Pronesena s oním anglickým sucharstvím mi rozhýbala bránici. Čímž dávám Medvědovi bod.
http://www.nakole.cz/diskuse/9012-jazykove...[ Zpět ]Datum: 01.03.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Schválně mám hádanku - co se z toho vyvine...
víte co na Chodsku označují slovem "vrhlík" - pokud je tu někdo támvocať tak ať se prosím zdrží komentáře ať je sranda :o)[ Zpět ]Datum: 01.03.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Blbý dneska na těhle textových hádankách, je že se to rychle najde dotazem na strýčka. Takže strýček Google tvrdí, že je to květináč.
http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2087
Ale aby hádanka pokračovala, tak co je to radvanec? (Krom vesnice u Nového Boru)[ Zpět ]Datum: 01.03.2010Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly III.
Možná už to tady bylo, ale lze množstevní výraz přehršle (přehršel?) dělit na menší jednotky? :-)
[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Dělit nejde, protože základní jednotka je Hršel.
Máš přehršle, takže víc než hršel.
nebo máš nedohršle, čiže méně nežli hršel.
Hršel je nepočitatelný. Jediný počitatelný je tzv Megahršel, což je nepředstavitelné množství (matematicky se blížící výrazu nekonečno)[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: WilliamHodnocení: +1 0
-
Re: Jazykové perly III.
"Přehršle", "přehršel", "přehršlí", neboli též "přehoušel", "přehoušle", "přehoušlí", "přehouštli", "přehrštle", "prohršle", "přehrst", "přehrštel", "přehrštlí", "přehrstí", "přehrští" je definována jako "množství sypké hmoty, které se vejde do obou hrstí". V takovém případě by se přehršle dala dělit na dvě jednotlivé hrsti. I když je fakt, že do spojených dlaní se zpravidla vejde víc než do dvou oddělených...
[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: MedvědHodnocení: +2 0
-
Re: Jazykové perly III.
Jistě.
Přehršel = hafo špetek[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +3 0
-
Re: Jazykové perly III.
Kde se vzal tento výraz? Přijde mi "hafo" jako obzvlášť ohavné slovo, když už tu někde padla zmíňka o kráse jazyka.
[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: drakHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Mě přijde hafo obzvláště krásné.
http://cs.wiktionary.org/wiki/hafo[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Existuje ještě jeden výklad původu českého módního slova "hafo" (možná jen tzv. lidová etymologie), a to od německého "der Haufen" - hromada. Významově to má k tomu "hafu" podstatně blíž než ta hrst (ta - když se to tak vezme vlastně představuje dost omezené množství). Kromě toho české "hafo (dětí)" bych do němčiny klidně přeložil jako "einen ganzen Haufen Kinder".
Upřímně řečeno, nedal bych ruku do ohně za to, který z obou těchto výkladů původu slova "hafo" je ten pravý...[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Nesouhlasím. Hafo je vynikající výraz, navíc mnohem češtější nežli třeba v současnosti používané "mega" - i když ten používám taky
[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly III.
Když už jsme v těch jazykových perlách, mám dotaz. Dělá to řada z vás a sice to, že píše místo prdel p*del, místo piča 3,14ča místo chuj ch*j...nebudu pokračovat, určitě víte o čem mluvím. Když chci použít sprosté slovo, prostě ho napíšu a hotovo. Jsem-li slušňák a sprostá slova se mi eklují, nepoužívám je. Nechápu proto takové psaní - jako jo, ale zároveň ne. Není to myšleno jako kritika, nebo že do někoho rýpu. Ať si každý píše jak chce - hlavní je obsah, ale jen mě zajímá důvod takových výrazů
Ku*va! :-)[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Fajn, tak tentokrát dotaz ;-)
Z čeho vznikl výraz "pětka" pro desetikorunu, "kilo" pro stovku a "talíř" pro tisícovku ?[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
10 korun = PĚT zlatek (kurs z roku 1892, kdy se korunová měna zaváděla).
"Kilo" jako stokoruna má nejspíš původ v karetní hře mariáš.
"Talíř" nebo "tác" je podle všeho pouhá nápodoba první slabiky německého "tausend".[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Ještě jsi zapomněl na argotový bůr pro pětikorunu.
[ Zpět ]Datum: 02.03.2010Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Bůr (nejčastěji ve čtvrtém pádě "bůra") vznikl nejpravděpodobněji od označení starší drobné mince s vyobrazením sedláka - německy "der Bauer" (v některých nářečích též "Bur"). Na hodnotu oné mince si už ale nevzpomínám.
Ještě zajímavější a spletitější historii má slovo "šesták", který se užíval pro celou plejádu drobných mincí od desetikrejcarových po modernější deseti- a dvacetihaléřové. Dnes tedy slovo "šesták" můžeme identifikovat s významem "velmi drobná mince".
Jasnější původ pak mají slova jako "groš" z německého "Groschen", "grešle" ("Gröschel") anebo "krejcar" z německého "Kreuzer", tj. mince s vyobrazením kříže, jejíž historie sahá snad až někam do třináctého století.[ Zpět ]Datum: 03.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
V prvním odstavci ´s mi připoměl PhDr.R.Kollera, takto profesora kladenského gymnasia, který v šedesátých letech minulého století vydal knihu
"O původu jmen obcí a měst v okrese kladenském a slánském".
Pokud nebyly prameny, hbitě je vytvořil.
8-)[ Zpět ]Datum: 03.03.2010Autor: AVHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
To máš pravdu. Oficiální výklad původu "bůra" skutečně neexistuje a je uváděn jako nejasný. Proto existuje odborný pojem "lidová etymologie", pod který spadají veškeré výklady, které nelze stoprocentně doložit, nebo takové, které byly již vyvráceny, ale přesto stojí za pozornost - například vznik názvu "Praha" podle tesání jakéhosi prahu je prokazatelná fikce, ale pěkná a romantická. Tak proč ji nezachovat pro příští generace...?
[ Zpět ]Datum: 04.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
...protože lhát se nemá? ;-)
[ Zpět ]Datum: 04.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Tak to bychom mohli zrušit veškerou literární a filmovou tvorbu - tedy s výjimkou literatury faktu a dokumentární tvorby. A ti lidé mohli konečně začít dělat něco užitečného - třeba pracovat jako burzovní makléři nebo se živit jako exekutoři... :o))
[ Zpět ]Datum: 04.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
To není pravda, vůbec by mi nevadila pověst o staroslovanských vodácích, kteří pojmenovali Prahu podle kamenných prahů (stupňů na dně řeky, které vytvářejí peřeje) - což je jeden z možných původů onoho názvu.
Nebo o staroslovanském multikině, kde prodávali neskutečně dobrou praženou kukuřici (od "pražiti" se odvozuje druhý možný název).
:-)))[ Zpět ]Datum: 04.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +1 0
-
Re: Jazykové perly III.
Aha, tomu na dně, čemu se říkalo SLAP, že?
[ Zpět ]Datum: 04.03.2010Autor: AVHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
To by bylo nepřesné. "Slap" je slovo, které popisuje způsob pohybu vody (rychlý pohyb vody směrem dolů): něco jako "peřej" nebo "vodopád". Neoznačuje tedy samotný tvar dna či koryta řeky, který ten druh pohybu způsobuje. Ten je geology označován právě tím slovem "práh" (nebo někdy také "lavice"). Tento význam slova "práh" je ale podstatně mladší než pojmenování hradiště na ostrohu nad soutokem Vltavy a Brusnice.
Podle nejnovějších poznatků název "Praha" pochází od apelativa (obecného označení) "praha", které znamenalo suché, VYPRAHLÉ místo, často vrchol nějakého kopce. Dá se předpokládat, že takové bylo i místo, na kterém bylo založeno původní hradiště nad Vltavou, a že podle toho dostalo i svoje jméno.[ Zpět ]Datum: 04.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly III.
Význam slova "arci" je definován takto:
1. =ovšem: např. Otec dlouho spal. Byl arci trpělivý., dřevěné chalupy věkem
arci pohnědly
2. =jen: přípustka, uvádí vždy první člen, např. on byl arci trochu divný,
ale poctivec
3. dodatečné bližší určení: např. výtěžek se mění během roku, arci nepatrně
Slovo vzniklo pravděpodobně jako spojení a + rci (rci archaičtější podoba
imperativu řekni).
Zajímalo by mě, jaký význam má ve slovech arcibiskup, arcikněžna, arcidiecéze...[ Zpět ]Datum: 03.03.2010Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
České "arci" je starší spřežka utvořená ze spojky "a" plus rozkazovacího tvaru slovesa "říci", neboli "rci" (= řekni).
To druhé je ale úplně jiné slovo. Vychází z latinského (původně řeckého) "archi-" ve významu "první, hlavní, nejvyšší". V němčině se objevuje v podobě "Erz-" (jako Erzbischof = arcibiskup).
Podle německého vzoru se pak tato předpona vžila jako zesilující prvek (velmi často negativní): "lotr" - "arcilotr", tedy něco jako "HLAVNÍ lotr", "lotr NEJVYŠŠÍHO kalibru", "PRVNÍ mezi lotry", "ŠÉF, HLAVA všech lotrů". Dnes by se dala tato zesilující předpona interpretovat i jako "neuvěřitelnej, neskutečnej (lotr)"[ Zpět ]Datum: 03.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
určitě ne! to když učili dětičky mluvit, u kazovali na kněžnu a říkali: "a rci kněžna" (překlad: řekni kněžna) a a dítko začalo říkat arcikněžna a tak to vzniklo. To je jasnačka :-)
bráškovi takhle ukazovlai na mě a říkali: "hele, Jířa" a braška mi říkal "hauva" nějakou dobu jim trvalo, než pochopili, že se vůbec nesnažil říct to "Jířa" :-D[ Zpět ]Datum: 07.03.2010Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Tak s tím komolením "hauva" jsi mi připomněl mou nejstarší dceru, která jako batole říkala knížkám "houňo", což občas přinášelo směšné (někdy až trapné) situace. Chvilku nám trvalo, než jsme přišli na to, odkud to má. Knížky jsme totiž brali z kniHOVNY a odtud už je k tomu "houňu" docela blízko. :o))
[ Zpět ]Datum: 07.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Mě bylo dnes ráno dcerou řečeno, že si mám vzít do práce parník. Po několika minutách mé trapné nechápavosti, které jí dováděly k nepříčetnosti, došlo mi, že se jedná o perník. Ale správnou výslovnost si vnutit nenechá, ona to má dobře. Stejně jako u nás slepička dělá kokodadák, místo kokokodák. To už má taky nafurt. :-)
[ Zpět ]Datum: 07.03.2010Autor: ZakarrHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Jazykové perly III.
víte co spojuje tyhle věty ?
Je blbej
Atrapa caparta
Do háje jahod
?[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: újezďákHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Jedná se o palindromy. Pár dalších příkladů z Wikipedie:
A do vlaku kukal Voda.
A násep valila v pesana.
A velitel velí víle. Vletí levá.
Ale jak ta Katka jela.
Ale že Lena neležela.
Báře jede jeřáb.
Bude mít sup kata? Žito totiž? A tak pustíme dub.
Buzková, má Vok zub?
Co mop a Ned? Jde na pomoc.
Co mop? Vše dá Hádes v pomoc.
Ďasa na pusu supa nasaď.
Dejdar rád jed.
Dne moto: Palindrom i spáchá psí mord, Nil a potom End.
Do háje si Jan Aleš šel a nají se jahod.
Drápe gepard?
Ej, orají. Zima mizí, jaro je.
Gregory má samý Roger G.
Chemie i mech.
I zeman ležel na mezi.
Idol z lodi.
Ital klátí.
Jáva horko má, mokro Havaj.
Je blbej.
Jelenovi pivo nelej.
Kapr pak?
Karamely, pyle, má rak.
Kit, pes lesa našel septik.
Kobyla má malý bok.
Koženka má mák, ne žok.
Kuna nese nanuk.
Lásky, to dotyk šál.
Leč Erben nebrečel.
Ležel i Klaus u Alki ležel.
Má se. Se vrátí Mazoch. I ticho zamítá. Rve se sám!
Mete všade Eda světem.
Motýly, to má motýlí Tom.
Mrk: „A jed dej a krm!“
Na pět šídel hledí Štěpán.
Na potom, Oto pán!
Nadlet i levné retka jak terén velitel dan.
Nebe volá haló v eben.
Nejdelší ticho, oh, cítíš led jen.
Nekouká žák u oken?
Nevypusť supy ven.
Nezákaz za kázeň.
Noha noží, běda ran, na řadě bizon a hon.
Nu, tolik kilotun.
Ona jíl Evita v rukávu u vaku řváti velí Jano.
Otoman na moto.
Pelyněk, okeny lep.
Plaz z Alp.
Po tenoru, Juro, netop!
Prsten ovonět, srp.
Řek: „I lež“ a ťal mečem lať a žel i keř.
Řek erotoman lapal na motore keř.
Sabina hrává na varhany bas.
Saze zas.
Suk - netopýr rýp’ o ten kus.
Šípovi pivo piš.
Šok v pH = HP v koš.
TAHAT (nevhodný nápis na průhledné dveře – v kapitálkách je čitelný i zrcadlový obraz).
Tak napolo koukal ve vlaku okolo pan kat.
Tele velí mile velet.
Telecí v separé si žere režisér a pes více let.
U dubu tu budu.
U okna spí šíp s Ankou.
Únik skinů.
V elipse spí lev.
Vel salv pal, lap vlas lev.
Zebra, dar bez.
Zeman nemá kámen na mez.
Zeman seno dones na mez.[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Dobrý seznam, až na to, že některý jsou buď nevyslovytelný, nebo naprosto zcestný např. "Pelyněk, okeny lep" + "šok v Ph = HP v koš" co to má za smysl ??? Takových můžeš vymyslet mraky třeba "kulky kluk" - to taky nedává smysl a napadlo mě to hned. Naprostá konina je vel salv pal, lap vlas lev - to už je zoufalost na entou.
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
To víš, že většina toho jsou naprostý koniny. Zkopíroval jsem to tak, jak to tam bylo. Ale pár zajímavých věcí se tam najít dá... Kromě toho existuje bezpočet "symetrických" slov jako "sos", "krk", "radar", "nepochopen" atd.
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Nejlepší symetrické slovo je kajak. Protože tak i vypadá.
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: petrpHodnocení: +2 0
-
Re: Jazykové perly III.
No jasně - a v tom "j" uprostřed se sedí...
Symetrickej je v reále třeba i "kok" nebo i ten "radar". A co třeba "klk"...? Jinak symetrické můžou být i některé gramatické tvary jako "máchám", "ležel", "tahat", "nesen", "mečem", "melem", "pochop", "míním". Nejvíc se mi líběj přechodníky jako "vymyv" nebo "věděv".[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: +1 0
-
Re: Jazykové perly III.
Popřípadě VEREV. Někdo dělá neco s vervou, někdo má verev víc:-D
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Tvar *verev* Ti bohužel nemohu uznat. Správně je "verv" - stejně jako "zácpa" má druhý pád množného čísla "zácp" a ne třeba *zácep* :o))
Určitou výjimku tvoří v tomto ohledu slovo "újma", kde správný tvar genitivu plurálu je "újem".[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
Re: Jazykové perly III.
BLB může být taky symetrický. Nebo taky asimetrický (asimetr na výšku, asimetr na šířku, asimetrák).
A pak taky takový LOL! Ale to vlastně není moc česky;-)[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Jeden polykal meče. Druhej polykal mlaskaje.
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: abernathyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Ano, s přechodníky se dá vyřádit. Dnes už je ale málokdo skutečně dobře ovládá. Málokdo třeba ví, že přechodník přítomný se dá použít pouze u nedokonavých sloves a minulý přechodník u dokonavých. A to nemluvím o konkrétních tvarech. Dnes už dokonce málokdo rozliší tvar mužského a ženského (potažmo středního) rodu. To je samé "Šel jsem poslouchajíc hudbu..." To mi rve uši (v psané podobě oči).
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Já ...poslouchaje
ty, on, ona, ono ... poslouchajíc
my, vy, oni ... poslouchajíce
Je to tak nebo si to už taky nepamatuju?[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: BurajdaHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
To je trochu mimo. Nezáleží na osobě, rozhodující je ROD a ĆÍSLO.
Já I ty ... poslouchaje (pokud jde o chlapa), poslouchajíc (pokud jde o ženu nebo dítě)
On poslouchaje,
ona poslouchajíc,
ono poslouchajíc.
My, vy i oni poslouchajíce.[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Tohle je jeden z nejzbytecnejsich nesvaru. Odhaduji, ze tak 80 % prechodniku je pouzito v diskusich a mailech spatne. A pritom je to tak zbytecne. Vetsina pisatelu by dokazala dany jev opsat (on ... poslouchajice a podobne). Ostatnim hrubkam se vyhyba obtizneji. Nejvic mne to drazdi v pisnickach. At je sebelepsi, nechce se mi ji pak zpivat. ;-(
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Zbytečný, nebo spíše nadbytečný je přechodník u lidí, kteří ho neumějí používat. Lidé, kteří používání těchto tvarů neovládají, by se jich měli vyvarovat. Problém je, že spousta lidí si neuvědomuje, že to neumí. :o))
Písničky těch kravin obsahují ještě daleko víc. Někdy se to dá schovat za básnickou licenci, ale ono se téměř vždy pozná, kdy je to z neznalosti. :o))[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Takže "Letěl jsem pičuje a kurvuje s kolem do škapry" je v pořádku? :-)
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: hekynenHodnocení: +1 0
-
Re: Jazykové perly III.
Slušně vychovaný biker vletí do příkopu a řekne "Jejky". :)
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: petrpHodnocení: +1 0
-
Re: Jazykové perly III.
ještě, že nejsem biker. Jejky jsem asi nepoužil ani ve školce :-)
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: JurimírHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Což o to, ale je správně "příkop" nebo "příkopa"? Zvláště na Moravě a ve Slezsku míří hubou "do příkopy", nikoli "do příkopu". A což teprve škarpa, pankejt/pangejt, strouha, rigol, taluta...
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
A pak taky mrkva a okurek, popřípadě ještě brambor a cibula...
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Nejen že se liší rody některých docela frekventovaných podstatných jmen, ale občas i pády předložek! Ostravaci jsou schopni říkat, že něco udělali "kvůli TOHO" místo "náležitého "kvůli TOMU". Když pak ty zvláštnosti zkombinujeme, vylezou z toho docela bizarní obraty, jako např. že se něco podělalo "kvůli té příkopy".
[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Jazykové perly III.
U minulých přechodníků je to podobné:
Tam, kde přítomný přechodník zní "poslouchaje", tam u minulého přechodníku bude "poslechnuv",
místo "poslouchajíc" by bylo "poslechnuvši"
a místo "poslouchajíce" by bylo "poslechnuvše".[ Zpět ]Datum: 08.03.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Jednou jsem četl krásný velmi vtipný fejeton, kde autor navrhoval zrušit všechny přechodníky a nahradit je souhrně tvrem "fšíce". Ty věty co tam psal jako příklad byly skutečně vynikající... např: "šel jsem poslouchafšíce hudbu"
[ Zpět ]Datum: 09.03.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
Máš na mysli tohle?
http://martin.trcka.cz/texty/2005/plan_na...
V tom případě byly ty příklady "viňikafšící"...[ Zpět ]Datum: 09.03.2010Autor: MedvědHodnocení: +2 0
-
Re: Jazykové perly III.
Nebo Vratislavovo: http://vrf.ic.cz/jazyk_se_meni.html
Koukam, ze panove meli hodne podobne napady. ;-)[ Zpět ]Datum: 09.03.2010Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Jazykové perly III.
"6.7.2009
Souhlasím, že na tom přiblížení se mluvené češtině něco bude. Bývalýho prezidenta Klauze to třeba nepotěší kvúli jménu, ale všechno se tím strašně zjednodušuje."
Tady se někomu nesplnilo zbožné přání:-)))
Připomíná mi to sci-fi co jsem četl v 80. letech, o cestě lidské posádky na Mars v letech 2001-2002, nebo o městečku na dně oceánu v roce 1998...[ Zpět ]Datum: 09.03.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hledám: Cyklistika z Prahy
Hledám: Kamaráda nebo kamarádku na pravidelné vyjížďky
Hledám: partnerku na kolo
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 1. část
Sen o krajině s jurtami a divokými koni 1. část - Cesta do budoucnosti Na úvod... Naše první cesta s koly…
Z Linze do Budapešti přes Alpy
Linz - Budapešť, 2. - 14. 7. 2023 Po velkém úspěchu s cestou z Bratislavy do Splitu a mém sólu kolem Polska,…