NaKole.cz
CT 4
http://sport.idnes.cz/ct4-sport-skryva-pred...
Ja nevim jak vy - ale mě to pěkně štve. Lidi platí koncesionářské poplatky, aby něco viděli a když se národní hrdina blýskne ve světě tak na to člověk normální - kterému se vnucuje, že na ČT je všechno k mání, nemůže ani koukat.
Nejlépe hodnocené
-
Re: CT 4
"ČT2 jsme od sportu "vyčistili", a na ČT4 to z objektivních důvodů vysílat nebylo možné."
Takhle chovat se může jen veřejnoprávní subjekt, který má příjmy zajištěné zákonem.
Normální komerční subjekt by s takovým přístupem šel do prdele. Hned mám zase větší chuť platit koncesionářské poplatky.[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +5
0
-
Re: CT 4
Jo. Tos trefil přesně. Hlavně nevim co tam OČ dělá. Sám vypadá jak antireklama na sport.
[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: CT 4
Šéf redakce nemusí být zrovna sportovec. U komentátora je poznat, když nějaký sport dělal, pak aspoň vycítí, kdy je lepší aby neplácal pi*oviny; a když dělá třeba rozhovor, ví, na co se zeptat.
Ale ten šéf redakce - měl by být schopen říct řediteli televize: "Jestli nebudeme vysílat Tour de Ski, tak dávám výpověď." Ne při prvním takovém trapasu, ale dělat dlouhodobě práci, které nevěřím, a se kterou se nedokážu ztotožnit, to bych nedokázal. (I když, za ty prachy, a při vědomí, že jsem zoufalec, co se v normální firmě neuživí...)[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
Re: CT 4
No mě se moc nezdá, že by ČT2 od sportu vyčistili. Pořád tam ještě občas nějaký je. A předpokládám, že při olympiádě tam bude opět. Nepamatuji si, že by třeba s Pražským jarem lezli na ČT4. A platím stejné koncesionářské poplatky jako ti co se dívají na sportovní přenosy. :)
[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: petrpHodnocení: +1 0
-
Re: CT 4
Mě je jedno, kde to budou vysílat. Mě vadí, že když nejsem spokojen s ČT, tak si tuto službu nemohu odhlásit a přestat platit koncesionářské poplatky.
[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +5 0
-
Re: CT 4
Máš bod. ČT má být pro všechny - tzn. každý si tam najde část toho svého. Čili na sportovním kanále by asi měli převážně vysílat něco co zajímá většinu lidí, a minoritně to co zajímá pár ostatních. Když to nemohou dát na sport kanál z výše zmiňovaných důvodů - měli by říct - sorry kluci, nebude to na 4 ale na 2, a sorry diváku ze 2 tvoje fidlání ti dáme dneska na 2 ve stejnej čas abys nepřisel k úhoně.
[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: CT 4
Já musím říct, že jsem vždycky byl zastánce placení koncesionářských poplatků, ale dneska už to tak není a ze všeho nejvíc by mě vyhovoval nějaký způsob jak si platit jen to co chci vidět. Vyšlo by mi to možná dráž, ale zase bych se nemusel rozčilovat co ten a ten pořad má co dělat na veřejnoprávní televizi. Třeba dneska Kraus, zítra Hodina pravdy a takhle se každý den najde něco.
[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: CT 4
No hele, který pořad by si vlastně na veřejnoprávní televizi nechal?!?
[ Zpět ]Datum: 15.01.2010Autor: radkaHodnocení: 0 -1
-
Re: CT 4
V dobách úspěšného budování socialismu, byly v televizi dost oblíbené přestávky. Taková hrající se koťata byla skvělá. Kterýsi vtipálek prohlásil, že se přestávky postupně stanou hlavním a jediným programem. Díky revoluci k tomu už nedošlo. Bohužel.
[ Zpět ]Datum: 16.01.2010Autor: Zden42Hodnocení: 0 0
-
Re: CT 4
Naopak , já bych řekl , že k tomu došlo, akorát náplní nejsou již hrající si koťata, ale nějaký pan Vizír a nějaký američan, či co, Mr.Propper , nebo tak nějak ;o))
[ Zpět ]Datum: 16.01.2010Autor: HolfiHodnocení: 0 0
-
Re: CT 4
Pleteš hrušky s jabkama...
Ty mluvíš o reklamě, kterou uváděl pan Vajíčko a Zden42 o PŘESTÁVCE, kde byla jen ta koťata a housata a štěňata a... :o)))
Já se ale musím přiznat, že tehdy jsem ty přestávky děsně nenáviděla - byly tak nudný...
Teď bych je ale za ty přiblblý reklamy vyměnila okamžitě...
To je tak, když si jeden něčeho neváží... :o)))[ Zpět ]Datum: 16.01.2010Autor: radkaHodnocení: 0 -1
-
-
-
-
-
-
Re: CT 4
ČT2 od sportu vyčistili, proto nebylo možné vysílat Tour de ski, a proto nyní běží světák :-((
[ Zpět ]Datum: 16.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Tour de
V sobotní příloze LN jsem se poučil, že Tour de znamená cesta okolo. Takže Tour de Ski je běh okolo lyže. Ještě pikantnější je u nás každoročně probíhající cyklistický závod žen Tour de Feminin, teď už vím, že to znamená objet nějakou ženskou. :)
[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: petrpHodnocení: +6 0
-
Re: Tour de
"Tour" sice znamená cestu nebo běh okolo, ale důležitý je také význam předložky "de". Mimo jiné může uvozovat i přívlastek (něco jako druhý pád v češtině) a do češtiny se pak překládá zpravidla přídavným jménem. Takže "Tour de Ski" neznamená "okružní výpravu kolem lyže", nýbrž "lyžařský okružní běh", což myslím celkem sedí.
[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: +3 -2
-
-
Re: Tour de
Kde jsem sebral ten "běh"? Z významu "pohyb po uzavřené křivce". Těžko jsem mohl "Tour de Ski" přeložit jako "pohyb na lyžích po uzavřené křivce". To už by byla DEFINICE významu, nikoli FUNKČNÍ PŘEKLAD. :o))
Francouzština není můj obor. Proto své závěry samozřejmě konzultuju s dcerou, která do půl roku bude mít ve francouzštině stejnou kvalifikaci, jako mám já v němčině a ruštině.[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 -2
-
Re: Tour de
Ono se na lyžích pouze běhá? Co když se na nich sjíždí kopec zhora dolů.
Pohyb po uzavřené křivce - to je překlad "tour"?[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Myslím, že jsem se dokonale trefil, když jsem si Tě od samého začátku v duchu zařadil do kategorie "šťoura a hnidopich" (nic ve zlém). :o))
Slovo "tour" má několik možných významů a ještě více možných překladů. A jedním z nich je "pohyb po uzavřené křivce", lidově řečeno "pohyb dokola".
Trochu teorie: Když překládáš nějaký cizojazyčný výraz, musíš vycházet z toho, co v daném kontextu znamená. Tomu se říká význam. To ale ještě není překlad. Ten význam můžeš v cílovém jazyce (do kterého překládáš) nějak popsat nebo definovat.
Na základě této definice potom zvolíš vhodný výraz v cílovém jazyce, který nejlépe vystihuje ten definovaný význam. Při výběru toho vhodného výrazu (ekvivalentu) můžeš (vlastně musíš) brát v potaz i kontext, ve kterém je překládaný výraz použit.
Jen na doplnění: Žádný překlad - snad kromě přesně definovaných technických nebo vědeckých termínů - není úplně přesný. Z tohoto důvodu se někdy názvy určitých věcí, jevů či akcí volí ve všeobecně srozumitelném jazyce, jako je například v tomto případě francouzština. Tento název se pak do dalších jazyků zpravidla už nepřekládá. Pokud někomu není tento název srozumitelný, spíše se mu jen vysvětluje než překládá.[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: +2 -3
-
Re: Tour de
Konečně si přišel na to, že překládat "Tour de ski" je pěkná hovadina.
Holt někdo je šťoura a někdo ze sebe chce dělat za každou cenu vševědoucího a neomylného :-))[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: pro_paHodnocení: +2 0
-
Re: Tour de
Mýlit se může kdokoli a prakticky v čemkoli. U každého je to ale v něčem pravděpodobnější, v něčem zase méně pravděpodobné.
To, co nazýváš "hovadinou", jsou vlastně problémy DVA. První je, zdali závod (byť mezinárodní) na území jedné země vůbec označovat cizojazyčným názvem. Druhý je, zdali tento zvolený cizojazyčný název pak vůbec překládat do dalších jazyků - včetně jazyka hostitelské země.[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 -3
-
Re: Tour de
"zdali závod (byť mezinárodní) na území jedné země vůbec označovat cizojazyčným názvem." - to je zase hovadina, co?
Podle mého se značky a oficiální názvy do jiných jazyků nepřekládají.[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: pro_paHodnocení: +2 0
-
Re: Tour de
Jak kdy. Záleží na mnoha okolnostech. Pokud máš na mysli třeba tovární značky, tak si vezmi například motocykly Böhmerland = Čechie. Zrovna tak se dolní komora německého parlamentu jmenuje "Bundestag", ale v češtině lze použít i termín "Spolkový sněm".
Podobně je na tom užívání českých názvů německých (a jiných) měst. U některých se název překládá, u jiných (už) nikoli: Určitě jezdíš spíš do Drážďan, Mnichova, Vídně, Paříže a Londýna než do Dresdenu, Münchenu, Wienu, Parisu či Londonu. Ale asi by Tě nenapadlo jet do Innomostí místo do Innsbrucku nebo do Děvína místo do Magdeburku nebo do Celovce místo do Klagenfurtu - a takových příkladů Ti můžu uvést stovky. Jsou i města, kde je dnes možné použít obojí: Někdo jezdí do Regensburgu, jiný zase do Řezna.[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 -3
-
Re: Tour de
Jen na okraj. V používání německých názvů měst jsme v Čechách výrazně politicky korektnější než Němci. U nás jsou silniční cedule Dresden, Berlin či Zittau, v Německu Tetschen a Reichenberg či Nieder Einsiedel s tím, že české jméno je v závorce. Kdysi mě to dokonce dost vytáčelo.
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
To je dáno historicky. Zatímco v Drážďanech, Budyšíně, Chotěbuzi, Lipsku, Saské Kamenici atd. nikdy moc Čechů nežilo (nevím, jak v Žitavě), naopak v Děčíně, Liberci a vůbec většině těch pohraničních měst žila velká většina Němců.
Z pohledu současnosti je to sice značně netaktní, ale přesto historicky pochopitelné. Svou roli zde hraje i podstatně obtížnější srozumitelnost a vyslovitelnost češtiny (českých názvů) pro Němce než naopak. S tím se budeme muset smířit.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Ty města co uvádíš bych spíše jako překlad viděl jako počeštění daného názvu, stejně jako ten Regensburg, protože v případě překladu bys jezdil do deštného hradu, či něco podobného, ale to jistě víš lépe, než já.
Mně jde o věci, které mi přijde nesmyslné překládat do češtiny a to jsou třeba zrovna názvy Tour de ski a Tour de France, nebo Giro, SAAB, BMW apod., a proto si myslím, že ta tvá snaha o ten překlad byla hovadina.
Mimochodem, Tour de ski není závod na území jedné země, takže mezinárodní název je na místě.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Ano, o překlad jako takový se nejedná, spíš o jakousi substituci. U některých, zvláště pohraničních měst fungovaly český a německý název paralelně, aniž by spolu jazykově jakkoli souvisely - například Třeboň a Wittingau, Břeclav a Lundenburg a mnoho dalších. U jiných docházelo k počeštění německých názvů (Krummau - Krumlov), ale u dalších zase k poněmčování českých (Komotau - Chomutov, Znaim - Znojmo...). Za zmínku stojí i fakt, že už od středověku dávali ČEŠTÍ zakladatelé a obyvatelé svým sídlům (hlavně hradům) německá jména.
Obdobná je situace u vlastních jmen, zejména křestních. Pokud se někdo jmenuje Vojtěch, určitě mu po přejetí hranic s Německem nezačnu říkat Adalbert. Přesto se zvláště v minulosti i křestní jména překládala. Díky tomu dnes máme "různá" jména jako Johann, Jan, Jovan, Ivan, přičemž se jedná o historicky stále stejné jméno.
V křesťanském světě šlo o to, aby se každý národ dokázal s daným světcem identifikovat, tudíž musel mít pro ně vyslovitelné, zapamatovatelné a třeba také pohodlně skloňovatelné jméno. Pochybuju, že by si třeba Češi oblíbili svatého Günthera, pokud by mu nemohli říkat Vintíř.
V historicky velmi nedávné době se překládalo například Engelsovo křestní jméno, takže jsme tu měli Bedřicha Engelse místo "náležitého" Friedricha.
Některá "česká" křestní jména vznikala přímo doslovným překladem z němčiny či latiny: Bohumil (Gottlieb, Amadeus).
Podsouváš mi nějaké snahy o křečovité překlady nějakých názvů. To samozřejmě nedělám a ani bych to neprosazoval. Něco jiného je ale VYSVĚTLIT význam cizojazyčného názvu, posoudit, zdali je zvolen vhodně, případně vyvrátit či uvést na pravou míru domnělé chyby.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Hezké počtení o těch městech a jménech :-)
Mnš to přeložení křečovité přijde, nemohu si pomoci. Prostě to podle mého přeložit nejde, aby to dalo smysl a bylo to jasné. Kdo nebude znát souvislosti, tak mu překlad rozhodně nic neřekne. "Okruh na lyžích" je nicneříkající, proto i když přidáš souvislosti, tak překlad je nemožný. Čímž není ale vyloučeno, že u některých podniků ten překlad nemůže být použitelný, jak víme třeba z turné čtyř můstků.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
V pořádku. Ať si tomu říkají, jak chtějí. Důležité je, aby člověk věděl, co ten název znamená nejen po věcné stránce (o tom já například nemám sebemenší povědomí), ale z jazykovědného hlediska. Doufám, že se mi podařilo vyvrátit patrně dost rozšířený omyl, že "Tour de..." znamená "okolo". :o))
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Au au au, tos mi neměl Medvěde dělat. To je fakt strašný. Příšerný. To je konec. Prodám kolo, kupuju koně a jdu kecat na equichanel, tam se mi tohle nestane. Bohumil Mozart (!!!). (a Amadeus Hrabal) :-(((
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: básníkHodnocení: +3 0
-
Re: Tour de
Vidím, že jako každej správnej básník jsi velmi citlivá duše. Jazykověda, zvláště ta historická, je opravdu jen pro otrlé, ba cynické chlapy. A takových je mezi vyznavači tak subtilního sportu, jako je cyklistika, opravdu jako šafránu... :o))
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: +3 0
-
-
Re: Tour de
medvede musim rict, ze po delsi dobe mam z tveho prispevku pocit, ze byl pro me prinosem . . :-) diky za zajimave pocteni, doufam, ze podobna budou v tom tvem objemu pribyvat :-)
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: igenHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Dík za kritiku i pochvalu. Problém je v tom, že k cyklistice, ba ani k dopravě a její bezpečnosti už těžko mohu říct cokoli nového a jazykovědné rozbory sem zase tematicky moc nepatří. :o))
K bezpečnosti a ekologičnosti (cyklistické) dopravy se vyjadřuju nikoli proto, abych přinášel nová fakta a nové pohledy, nýbrž proto, abych obhájil fakt, že cyklistická doprava přináší v KAŽDÉM ohledu méně rizik pro okolí, a naopak, že automobilová doprava přináší smrtelná rizika jak na běžícím pásu.
Snažím se tu ukázat, že je důvod se před každou jízdou autem důkladně zamýšlet nad tím, zdali účel dané jízdy ospravedlňuje všechna ta rizika vytvářená pro okolí. Ty počty mrtvých a zmrzačených lidí na silnicích nejsou většinou výsledkem toho, JAK kdo jezdí, nýbrž kolektivního VĚDOMÉHO rozhodnutí motoristů používat auto pro banální účely, zpravidla z pohodlnosti, a to navzdory rizikům, která tím vytvářejí.
Ale to už uhýbám od tématu diskuse skoro stejně jako tím jazykovědným rozborem. :o))[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: Tour de
P.S. Jednomu sportovnímu reportéru, tehdy Československého rozhlasu, se v 70-tých létech minulého století, podařilo vytvořit paskvil "dejviskapův pohár" :-)
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: henryHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Mě dostala reklama "Uncle Ben´s ví o rýži všechno.." jaxi zapomněli na to že to "´s" je poněkud přivlastňovací zájmeno. Takže překlad do čj je :"Strýčkova Benova ví o rýži všechno"
vysvětlivka pro začátečníky :o): (správně uncle ben = strýček ben //uncle ben´s = strýčka bena)[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Osobně mi to přijde divné překládat to do češtiny a nepoužívat Davis cup
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Podle mě je možné obojí, zvláště pokud název akce dává nějaký smysl. Ne každý je povinen vědět, že "cup" je (taky) "pohár".
Horší je to nikoli s překladem, ale s přechylováním příjmení neslovanských hráček. V Českém textu bych pochopil obě možnosti: Chris Evert-Lloyd i Chris Evertová-Lloydová. Setkal jsem se ale už s "tlumočníkem", který tlumočil text o této fenomenální tenistce z češtiny do němčiny a ty přechylovací přípony "-ová" tam nechal. Jména se přece nepřekládají... :o))[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Jak píši výše, jsou věci, kdy to možné je, protože i po přeložení to dává stejný smysl jako v originále, což může být zrovna ten Davis cup, nebo turné čtyř můstků.
S těmi jmény je to složité, byl bych spíše pro ponechání jména v originále.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
No nevim, zrovna u těch jmen bych to nechal tak jak to je... Ne každý musí vědět, že dotyčná osoba je ženská, a pokud to ani nevyplyne z textu, tak může být problém. Včetně toho, že v angloamerických státech ještě k tomu občas mají křestní jména, která používají jak chlapi, tak i ženské, takže ani z toho nepoznáš jestli je to baba nebo chlap...:-)
Za sebe tedy říkám, že v tom chci mít hned jasno, proto jsem za zachování -ová na věčné časy a nikdy jinak ;-)[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: JardaHodnocení: +3 0
-
-
Re: Tour de
osobně mi přijde divné nepřekládat a plácat okolo sebe cizojazyčnýmy názvy. Mám pocit, že je toho už tolik, že tvoje vnoučata už budou mluvit "češtinou", které asi budu mít obtíže rozumět, protože bude polovina slov z cizího jazyka...
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: JurimírHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Zase překládat do češtiny úplně všechno je taky samoúčelné.Používat místo Tour de Ski, "Kolečko z lyže" mi přijde takové málo výstižné. Karjala Cup bychom tedy mohli přeložit jako Karelský pohár, stejně původní název je finsko-anglická složenina.
Ale pro některé pojmy zatím nemáme název, který by byl výstižný a přitom snadno vyslovitelný v běžné řeči, třeba Outsourcing nebo Printserver. Až budou, budu je rád používat, ale nechtěj po mně, abych v běžné mluvené češtině používal "Zajištění služeb externím dodavatelem" nebo "Převodník z ethernetu na úesbé nebo paralelní port s vlastní ajpí adresou";-)))[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Myslím, že vymýšlet české názvy za každou cenu nemá smysl. Problém je spíš v používání cizích názvů tam, kde se dosud používal český název a ten je vytlačován cizím.
Ještě k těm IT pojmům, před několika lety se můj kolega snažil prosadit, aby se zařízení, pro které v tu chvíli ještě nebyl ustálený dnešní název fleška používal názvev "datový šulín" :)[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Pak přijdou (ale spíš ne :( ) noví obrozenci. Smůlu vidím v tom, že čistá čeština se v podstatě nikdy v obecné mluvě nevyskytovala. Od svých prarodičů si pamatuji, že používali spoustu germanismů, napadá mě třeba dršlák, kilner, vylágrovat. Od svých potomků znám zase ty anglicismy. Takže v podstatě dvě generace jakž takž používaly "čistou" češtinu.
Ovšem dnes je to horší, protože před tím se ty germanismy nevyskytovaly mimo lidovou mluvu, dnes se často zbytečné anglicismy běžně objevují v médiích.
Ještě jednu poznámku. Zatímco jsem často vnímal snahu nahradit germanismy českými výrazy jako něco cizího, např. nikdy bych neřekl stěrka místo špachtle, protože mi to přišlo "česky za každou cenu", tak dnešní náhrada českých slov za anglická mi přijde nepatřičná, proč anglicky, když k tomu existuje dosud běžně užívané české slovo. (Např. míting místo porada, human resource manager místo ředitel osobního oddělení)[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: petrpHodnocení: +3 0
-
Re: Tour de
To jo. Dřív jsme se smáli, že v práci je to samá schůze a dneska máme v práci každej den 3x mítinky, není to fuk ?
Ještě to osobní oddělení, poslední dobou se vžívá termín "oddělení lidských zdrojů" - pokus o český termín odvozený z aj překladu, což mě osobně přijde jako dost neštastný název a degradace lidské síly na nějaké nerostné bohatství. Proč nepoužít krásné existující české osobní oddělení že ? Asi abychom byli světoví :o))))[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: WilliamHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Ještě jsem si vzpomněl na takový vtípek - kamarád nastoupil v práci do jedné firmy s poněkud postarším vedením. A protože byl zvyklý pracovat léta pod rakouským/německýmv vedením s výrazy jako department head, purchasing, nonfood atd, byl v šoku když ho pozvali na schůzi grémia kde bylo na programu projednání MTZ firmy (chudák nevěděl "vo co gou") :o)
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Nic si z toho nedělej, Tvoji prarodiče a potomci jsou zase štajf z Tvých rusismů.
Třeba vesmír, kosmonaut, kulometčík, rozvědčík, rozvědka, prostoj, operativní, prověrka, běženec, poraženec, instruktáž, chuligán, japončík, poručík (generálporučík), úderník, šašlik, pirožek, boršč.
U dalších slov ruský původ už ani nevnímáme: vzduch, tuleň, ulita, mamunt, sopka, kočovat, vějíř, strohý, knuta, obezlička, treska.
A jiná používáme dnes už v ironickém kontextu: úderník, stachanovec, kolchoz, kulak, aparátčík, bumážka.[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Ještě k těm anglicismům: ono je těžké se jim vyhnout. Nevím, za jak dlouho se v SAPu dočkáme modulu OO (osobní oddělení) namísto HR, nebo třebě ŘVsZ (Řízení vztahu se zákazníky) namísto CRM:-)))
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
A v Oknech zakladniho (?) uzivatelskeho uctu "Údržbář".
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
http://www.nalim.eu/obrazky/moravske%20vindousy...
Něco takového?[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Mě až tak nevadí, když se používají anglicismy v prostředí, kde jim všichni rozumí. Ale jednou jsem mohl umřít smíchy na jednání, kde vysoce postavená manažerka vysvětlovala skupině podřízených uklízeček, údřžbářů atd., že i jejich práce je důležitá - "potřebujeme snížit costy, protože jsme naforecastovali nízké GOP oproti budgetu. Já už jsem negošiejtovala ceny od našich suplájerů, ale potřebuju aby i z vaší strany byla snaha o ten saving" - no čuměli na ni všichni jak vejři. Nerozumněli by jí ani kdyby mluvila česky, ale tenhle miš maš zlikvidoval i mě :o)))))))
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Někdy je překlad k ničemu. V jedné firmě s americkým vedením visí na nástěnce nějaký papír, v jehož záhlaví je napsáno "Kde je váš čas dnes?" Vždy když jdu okolo mám chuť tam napsat v (_!_), i když netuším, co tou otázkou chtěl básník říci.
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: petrpHodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Tour de
Otázka tedy je, v jaké míře ty "výpůjčky" z cizích jazyků jsou pro češtinu prospěšné. Při odpovědi na tuto otázku je nutné vzít v potaz, zdali naši mateřštinu budeme vnímat jen jako DOROZUMÍVACÍ NÁSTROJ nebo (také) jako KULTURNÍ STATEK.
V prvním případě nechť se do češtiny hrnou tisíce anglicismů a amerikanismů, pokud to usnadní komunikaci v rámci českojazyčné komunity, tak i v mezinárodním měřítku.
Pokud ale vnímáme naši mateřštinu jako něco víc než jen jako nástroj, který můžeme použít a po splnění úkolu třeba i zahodit, pak bychom měli dbát o jeho čistotu, svébytnost, krásu a hlavně jako něco, co nás pojí s našimi předky.
Tato péče ani zdaleka neznamená, že bychom se měli bránit cizím vlivům nebo že by se měl vývoj češtiny zcela zastavit a my bychom měli zakonzervovat jakýsi "ideální" stav, ale cizí vlivy připouštět jen v míře nezbytné, tj. v míře SKUTEČNĚ obohacující. Jinak se z našeho mateřského jazyka stane pouhý víceméně směšný folklór na periferii jakéhosi superdůležitého celosvětového manažersko-ajťáckého ptydepe, na který bychom se časem jezdili (samozřejmě autem) dívat do národopisných muzeí.[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 -1
-
Re: Tour de
Já hlasuji pro jazyk jako nástroj a cizí vlivy připouštět v míře neomezené. Protože budeme-li trvat na míře nezbytné, tj. míře SKUTEČNĚ obohacující, bude zapotřebí zřídit nové ministerstvo a možná i CLP.
(Czech Language Police)[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: IQTyqveHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Tuhle jsem četl nějaký článek o genderové lingvistice - myslím, že by tam měli mít svoje oddělení.
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: LazarusHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Právě čeština střežená jako kulturní statek by skončila, jako jiné kulturní statky - někde v můzeu. To je snad lepší ji nechat, ať se vyvíjí dle svobodné vůle uživatelů. Kdybych mohl, tyhle výrazně menšinové jazyky bych postupně nechal úplně vyhasnout - v zájmu jejich uživatelů. K čemu je mi nějaký čistý, svébytný a krásný kulturní statek, když se s ním domluvím jen v čechách. Kdybych se odmala učil nějaký světový jazyk, rozhodně by mi to dalo do života víc než čeština. Za ideální budoucí stav považuju situaci, ve které se na celém světě mluví jedním jazykem.
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: IQTyqveHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Hezká myšlenka, ale bohužel by ses neubránil tomu, že by v tom celosvětovém jazyce vznikaly místní odlišnosti, které by v konečném důsledku mohli přerůst ve vznik nového jazyka (což se pravděpodobně už kdysi někde stalo). Dneska s rozvojem komunikací, by takový přerod nenastal jen tak, když by se valil celosvěťák ze všech médií, ale i TV se přizpůsobí lidem a jejich místní hatmatilce.
Angličtina je taky celosvětově komunikovaná a zeptej se angličanů jak se jim líbí, jak jim ji američani przní (nemyslím výslovnost)[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: WilliamHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Spoléhal bych právě na ta média a také na jednotnou školní výuku. Navíc jestli se budou i v budoucnu zvyšovat možnosti cestování i stěhování po celém světě, lidé by si ten jazyk mohli udržovat v původní podobě ve vlastním zájmu, aby byli schopni se dorozumět všude.
Ale je to ode mne samozřejmě jen sci-fi, protože těmhle změnám se budou nacionalisté, despotičtí vládcové a staromilci bránit zuby nehty :-)[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: IQTyqveHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Tak nechal bys to na libovůli každého jednoho uživatele (v tom bych Tě byl schopen podpořit), nebo máš nějaký ideální budoucí stav (= jeden jazyk)?
Na libovůli uživatelů to tady už nějakej ten pátek je (vod tý doby, co stavěli na Babím Lomě - či kde - tu rozhlednu), a nevypadá to, že by se chtěli lidi domluvit, a už vůbec né jedním jazykem;-)[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Z mého čistě osobního hlediska by byl ideální stav, kdybych se od dětství jako druhý jazyk místo ruštiny učil angličtinu (nebo jiný světový jazyk) a kdyby se ten samý jazyk učily děti na celém světě. Jako další krok pro další generace bych postupně zrušil mateřský jazyk a ponechal jen tu angličtinu.
Různorodost jazyků vnímám spíš jako překážku v mezilidské komunikaci, než jako něco co by stálo za to uchovávat pro další generace.
S tímto jazykovým vybavením by se lépe naplňovalo heslo "proletáři všech zemí, spojte se!"
Navíc by se tím zamezilo zneužívání neznalosti jazyků k osobnímu obohacení a jazykově nadaní lidé by tím pádem byli donuceni tvořit opravdové hodnoty.[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: IQTyqveHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Aha, takže žádná libovůle, AJ nařídit, ostatní zrušit a basta:-(
Jak bys přesvědčil Němce, Francouze, Rusy, Číňany, aby odteď přestali ve škole učit svůj jazyk?
Na tibetský jazyk bys poslal další pogrom? No těch už je jen pár, ale mohl bys podobně zvalchovat kulturu čínskou, japonskou, barmskou, a pokud by se ti to povedlo, tak převálcovat celou jižní ameriku, od portugalské brazílie, přes španělský zbytek (francouzskou guayanu už vůbec nepočítám), a vykořenit všechna ta indiánská nářečí, to už by byla malina.
Spálil bys taky knihy Goetheho, Huga a třeba Komenského, Máchy a Haška? Už nikdo by si nikdy nepřečetl Cicera či Senecu v originále? Za autentické znění bible bychom považovali Kinga Jamese nebo který překlad? Zakázal bys i zpívat operu v italštině?
Svými velikášskými vizemi a (naštěstí) neschopností je naplnit jsi nápadně podobný Medvědovi, jestli ty nejsi další z jeho nicků;-)[ Zpět ]Datum: 20.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +2 0
-
Re: Tour de
Přiznám se, že přirovnáním k Medvědovi jsem Tě chtěl naštvat:-)))
Taky nejsem žádný lingvista, ale stejně - nechtěl bys reagovat na mé výhrady k zavedení AJ?
Ještě jsem zapomněl - jak by se měli mezi sebou domlouvat lékaři? Taky anglicky? A jak by si rozuměla nová generace lékařů s předchozí?[ Zpět ]Datum: 20.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
S tím zavedením AJ by to bylo dost smutné, no, když tak čtu ty tvoje výhrady. Ale důležité je sledovat ty vyšší cíle a nehledět na podružné problémy :-)
Prostě by se časem veškerá literatůra přeložila do AJ. Ale zas tak hrozné by to nebylo, viděl bych to jako úkol pro několik generací. Až by si lidi během několika geberací na ten AJ pořádně zvykli, tak by jim to nepřišlo, ani ty doktoři by se z toho nezbláznili, vždyť jsou to taky jenom lidi, přece k těm latinským slovům musí existovat nějaký AJ ekvivalent, nebo ne? Nebo bych ho když tak vymyslel..[ Zpět ]Datum: 20.01.2010Autor: IQTyqveHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Taky mě napadlo, že jsi byl na sebe zbytečně moc přísný, když jsi napsal, že jsi mě chtěl naštvat. Prostě jsi jen úmyslně posunul debatu do sociálně konfrontační roviny. Když se to napíše takhle, tak na tom přece není vůbec nic špatného :-)
[ Zpět ]Datum: 20.01.2010Autor: IQTyqveHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Tour de
Tour de France se tedy dá přeložit jako francouzský okružní běh?
[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: pro_paHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Doslova by to byla "Vyjížďka kolem Francie". Vzhledem k věcnému kontextu (cyklistický závod) by se význam tohoto slovního spojení dal definovat jako "Závod kolem Francie".
Slovo "závod" vyplývá z věcného kontextu, předložka "kolem" vyplývá z významu slova "tour" a ta Francie je snad jasná. Na absolutně stejném základě je postaven i termín "Giro d´Italia".[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 -3
-
Re: Tour de
A taky Vuelta a Espaňa. A v neposlední řadě také Tour de Brdy:o)
[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +2 0
-
Re: Tour de
My jezdíme Tour de Tři kopce... ;-)
[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: hekynenHodnocení: +2 0
-
Re: Tour de
Tak proč jezdíme přes ně ,když máme jezdit okolo :-)
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: crow75Hodnocení: 0 0
-
-
-
Re: Tour de
Ještě chvilku držkuj a budeš v letošním ročníku se slzou v oku vzpomínat na předchozí ročníky JEN přes tři kopce!! ;-))
Končím, vyrážím na mnoho kopců. Zasněžených...[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: hekynenHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Trois fois trois coteaux? ;-) [troa foa troa kotó]
(Trikrat tri kopce) Nazev vypada hezky, vyslovnost neni komplikovana, ...[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
-
-
-
Re: Tour de
To je právě ten omyl. "Tour de..." neznamená nutně "okolo".
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
to by mohlo být i:
cesta na
okruh na
řada na
jestli se nemýlím :-)[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Možná, nejsem odporník, pouze jsem opsal, co mi napsal slovník, že "de" je v 6. pádě "na" :-)
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Takhle mechanicky se se slovníkem pracovat nedá. Ono i slovo "tour" má těch významů bezpočet. Proto jsem uváděl, že je potřeba vycházet z věcného kontextu.
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
To vím, ale přišlo mi logické v tomto případě, že by překlad mohl být lepší "na lyžích", než "po lyžích", ale je to jedno :-)
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Předložka "po" je jako překlad vhodná u názvů zemí nebo obcí (Tour de France - Okruh po Francii). V případě "Tour de ski" se jedná o jiný případ - jakýsi neshodný přívlastek - tedy "Lyžařský okruh" či, chceš-li, třeba "Okruh na lyžích".
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Určitě se to tak dá vysvětlit, ale přes všechno co tu padlo si myslím, že při vymýšlení toho názvu hrála větší roli nežli "nejsprávnější" jazyková formulace, podobnost toho budoucího názvu tour de ski s již zavedeným názvem Tour de France.
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: WilliamHodnocení: +2 0
-
Re: Tour de
To se určitě povedlo. Dokonce i ten etapák - když v letošní sezóně přidali ten přejezd z jedné vesnice do druhé, žačlo to být o to zajímavější i z hlediska technického zajištění trati. + samozřejmě pokud vítěz poslední etapy je i celkovým vítězem je to pro diváka nádhera ne ?
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: WilliamHodnocení: +1 0
-
-
-
-
-
-
-
-
Re: Tour de
To je ale paskvilní název, to nejde vymyslet něco výstižného českého?
Například nesoutěžní jízda na běžkách "Přes šumavské kopce" (zkráceně "Přešuk"). Později se přidaly manželky, děti, méně zdatní jedinci, kteří se nejprudším kopcům vyhýbali, a jeli "Okolo šumavských kopců" ("Ošuk").[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: +2 0
-
-
-
Re: Tour de
...no a přesně z toho důvodu je absolutní pitomina ty zažité názvy překládat do češtiny. Motaniny typu nosočistoplena a klapkobřinkostroj jsouť toho důkazem ;-)
Přeložit Tour de Beer by samozřejmě šlo taky, ale proč to dělat... :-)[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: hekynenHodnocení: +1 0
-
Re: Tour de
Jenze ty hruzy byly ciste ceskym vytvorem, ne prekladem zahranicniho nazvu, pokud vim.
[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MurphyHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Nová slovní zásoba v tehdejší zdecimované češtině vznikala nejrůznějším způsobem. Přejímáním ze slovanských jazyků ("vzduch" je z ruštiny), vymýšlením úplně nových ("motýl"), vyhrabáváním dávno zapomenutých slov z minulosti buď se stejným nebo pozměněným významem, inspirací v dalších jazycích ("kapesník" z německého "Taschentuch", kde ovšem místo složeniny bylo použito vhodnější přípony "-ník"), doslovné překlady cizích předloh (viz níže uvedený "předpoklad" z německého Voraussetzung).
Něco z toho se stalo natrvalo součástí české slovní zásoby, něco se naopak neujalo neujalo vůbec, něco jen dočasně, něco se postupem času zmodernizovalo, ale tento proces jako celek učinil z češtiny opět kulturní jazyk, který v současné době (podobně jako v minulosti němčina) ohrožuje angličtina či spíše "američtina".
Mám doma v kůži vázaný česko-německý a německo- český slovník někdy z počátku šedesátých let devatenáctého století. Pro srovnání: někdy v té době zemřela Božena Němcová. Velká část slov obsažených v tom slovníku - možná až polovina - by nám zněla vyloženě nepovědomě a nebyla by v současné době vůbec použitelná, natož všeobecně srozumitelná. A to už je to doba, kdy byl český jazyk považován za stabilizovaný...[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: +1 -3
-
Re: Tour de
Odborníků povolanějších, než jsem já, najdeš určitě dost, ale odpovědět Ti můžu. Desítky procent slovní zásoby dnešní češtiny jsou takzvané "kalky" převážně z němčiny. Nebýt nadšeneckých snah někdejších obrozenců, čeština jako svébytný jazyk by nepřežila. Je samozřejmě otázkou názoru, jestli by to tak bývalo nebylo lepší. :o))
"Kalkování" je způsob obohacování slovní zásoby jednoho jazyka doslovným překládáním z cizího jazyka a napodobováním jeho slovotvorných postupů. Dnešní uživatel češtiny už ani zdaleka netuší, že používá původně německá slova: Například echt české slovo "předpoklad" je pouhou slovotvornou nápodobou a doslovným překladem německého "Voraussetzung". Všimni si: před-po-klad Vor-aus-setzung.
Určitá část návrhů na nová slova v češtině byla samozřejmě značně naivní a neujala se. Z nich si teď můžeme dělat legraci, ale při každé výrobě vzniká nějaký odpad...[ Zpět ]Datum: 17.01.2010Autor: MedvědHodnocení: +1 -2
-
Re: Tour de
Koukam, ze tady kde kdo oponuje Medvedovi, ze ten nazev netreba prekladat, ... Kdyz se tak divam, kde tahle vetev zacina, neprisel s tim Medved... Jen tak pro upresneni.
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MurphyHodnocení: +1 -1
-
Re: Tour de
Jo, přišel s tím petrp. Medvěd se to jen pokoušel uvést na správnou míru. Na jazyky je odborník a tak se zapojil. Nevidím v tom snahu dělat ze sebe chytráka. Mlokovi to taky nikdo neříká, když odborně mluví o věcech, o kterých ví víc než většina průměrných cyklistů. To že má Medvěd řadu názorů s kterými nesouhlasíme neznamená že by se mělo shazovat vše co řekne.
Přes veškeré antipatie bychom si měli uchovat nějakou tu soudnost.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: Zden42Hodnocení: +3 0
-
Re: Tour de
Souhlasím, že Medvěd je na jazyky odborník, právě proto mně překvapilo, že se to překladu pouštěl, proto jsem na to také navázal. Mlok má přehled o technice, což ale neznamená, že se nemůže seknout. Jenom proto, že je větší odborník, tak to přece neznamená, že se nemohu ozvat, když mi to přijde divné.
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: pro_paHodnocení: 0 0
-
-
Re: Tour de
Vždy je to cyklistický závod "Okolo Francie" (nebo "Kolem Francie") stejně jako cyklistický závod "Kolem (nebo okolo)Itálie" , když už to musíš překládat, ale bez spojení s "cyklistickým", ten překlad nikdy nemá význam jako závod.
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: HolfiHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
To je to, co se tu snažím vysvětlit. "Tour de..." neznamená nutně "okolo". Klidně by se to mohlo interpretovat (když ne přeložit) jako "Francouzský okruh" nebo "Okruh PO Francii" a ten přece nemusí nutně vést OKOLO (celé) Francie. Ale samozřejmě může...
[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: MedvědHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Podle Dictionnaire Hachette je to zkouška cyklisty "až do dna", každoroční závod, jehož trasa velmi přibližně sleduje hranice Francie.
Tedy fakt Okruh po Francií.[ Zpět ]Datum: 18.01.2010Autor: henryHodnocení: 0 0
-
Re: Tour de
Již dávno neplatí, neb se již několik ročníků startuje (nebo projíždí) v jiných zemích jako třeba Anglie, Německo, Španělsko, Itálie, Belgie a letos myslím budou startovat v Holandsku. Jinak "Tour de France" se dostala do podvědomí už jako značka, proto ho někteří organizátoři používají i na jiné závody (samozřejmě ne celý) :o))
[ Zpět ]Datum: 19.01.2010Autor: HolfiHodnocení: 0 0
-
-
-
-
-
-
Re: CT 4
A jen tak se to asi nezmění...
http://sport.idnes.cz/sef-sportu-v-ct-ota-cerny...[ Zpět ]Datum: 20.01.2010Autor: JardaHodnocení: 0 0
-
Re: CT 4
Ale jo, stane se, mě už na$rání taky trochu přešlo... Důležité je, aby se z toho poučil a podobné kopance neopakoval.
Přece musí mít přehled kolik lidí a jak moc chce který sport vidět (od fotbalu a hokeje, přes poker, golf a šipky, až po menšinové sporty typu ženského ragby).
A když jeho koncesionáři (tedy ti, kdo se skládají na jeho plat) chtějí vidět Tour de Ski, on jako manažer musí zařídit, aby se vysílala Tour de Ski, a ne dělat jako že nic takového neexistuje a až se strhne vlna kritiky, tak si vymýšlet debilní výmluvy.
Doufám, že si to bude pamatovat alespoň do důchodu;-)[ Zpět ]Datum: 20.01.2010Autor: Joe-CUBEHodnocení: 0 0
-
Hledám: Cyklistika z Prahy
Hledám: Kamaráda nebo kamarádku na pravidelné vyjížďky
Hledám: partnerku na kolo
článků a fotografií je dovoleno pouze se svolením NaKole, o.s. a s uvedením zdroje.
NaKole.cz se právě projíždí
Kazachstán a Kyrgyzstán 2022 - 1. část
Sen o krajině s jurtami a divokými koni 1. část - Cesta do budoucnosti Na úvod... Naše první cesta s koly…
Z Linze do Budapešti přes Alpy
Linz - Budapešť, 2. - 14. 7. 2023 Po velkém úspěchu s cestou z Bratislavy do Splitu a mém sólu kolem Polska,…