reklama

Iontový nápoj nebo Radler? Většinou stačí voda

Bolest hlavy, únava, malátnost, ztráta výkonu. Všechny potíže mohou mít jedinou příčinu - dehydrataci. Speciálně u cyklistů, kteří v letních parných dnech podstupují vysokou fyzickou zátěž, může nedostatek tekutin způsobit až dramatické následky. Jaké nápoje jsou na kolo nejlepší a jak často bychom měli pít?

Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz

Nečekaná „technická" závada

Cyklistika patří mezi sporty k těm fyzicky náročnějším. Tělo při ní spotřebovává značné množství energie, cukru a pocením vylučuje vodu a soli. Ať už je pro někoho cyklistika sportovní disciplínou či spíše turistikou na kole, znalost základních zásad se vždy hodí. A stejně tak, jako by si cyklista před jízdou měl pečlivě zkontrolovat a seřídit kolo, zapomínat by neměl ani na dostatečnou zásobu vody na cestu. Dehydratace totiž může zastavit na cestě stejně, jako třeba technická závada.

Skrytý nepřítel cyklisty

Nedostatek tekutin v těle se projeví předčasnou únavou, ochlazením těla, zpomalením regenerace organismu a dokonce i svalovými křečemi. Navíc, tělo začne ztrácet vodu ještě předtím, než pocítíme žízeň. Vážné nebezpečí nastává, pokud si sportovec těchto varovných signálů nevšímá a snaží se přicházející únavu a malátnost překonat dalším pohybem. Takové úsilí zákonitě končí celkovou dehydratací organismu, která nemá v podstatě žádné jednoznačné varovné signály, o to více je ale nebezpečná. Ztráta tekutin o 2 % (1,6 litru u 80 kg vážící osoby) snižuje výkon až o 20 %, ztráta vody o 4 % sníží výkon o 50 %. Ztráta nad 6 % už může vést ke kolapsu a v nejhorších případech končí nezvratně.

Voda je základ

Základní slovníček – iontové nápoje

Podle koncentrace iontů se nápoje dělí na: 

Hypotonický nápoj má nižší „sílu“, tedy niží koncentraci iontů v porovnání s nitrobuněčnou tekutinou, bude tedy vytvářet nižší osmotický tlak. Hypotonický iontový nápoj tedy bude mít tedy tendenci rychle se vstřebávat do těla a přinese nejrychlejší přístup tekutin. Je ideální pro horké dny, kdy máme tendenci se víc potit, snadno dehydrujeme a zásoby vody v buňkách jsou menší.

Isotonický iontový nápoj má zhruba stejnou koncentraci iontů jako roztok uvnitř tělesných buněk. Také pomáhá rychle doplnit tekutiny, ale ne stejně rychle jako nápoj hypotonický. Je vhodný pro výkony při nízkých teplotách do 15 stupňů Celsia.

Hypertonický nápoj má vysokou koncentraci iontů a naopak vodu z buněk „vytahuje“. Není určen pro rychlé doplnění tekutin a není vhodný při fyzické zátěži a dehydrataci. Své využítí najde pro speciální výkony při extrémních podmínkách, pro běžný život se nedoporučuje.

Voda tvoří asi 75 % lidského těla a plní spoustu důležitých funkcí. Slouží k přenosu živin a odpadních látek i jako rozpouštědlo, transportuje teplo, udržuje stálou tělesnou teplotu a brání přehřátí organizmu. Při sportu to pak platí dvojnásob. Při urputném sportování v horku vypotíte i několik litrů za jedinou hodinu. Při několikahodinové vyjížďce ve vedru a za vysoké vlhkosti může cyklista ztratit až 10 litrů tekutin!

Člověk někdy snadno podlehne pocitu, že jakmile se pohne, měl by hned přemýšlet o iontovém nápoji. To ale rozhodně není třeba, speciální pitný režim s kombinacemi různých hypo-, iso- a hypertonických nápojů je určen na závody, jízdu po MTB trasách, dálkové trasy za extrémních podmínek či lekce spinningu, kde člověk absolvuje intenzivní zátěž po dobu delší než je jedna hodina. Při běžném pohybu nahradí ztrátu důležitých látek i tekutin kvalitní pramenitá voda. Odborníci příliš nedoporučují koncentrované ovocné šťávy a džusy. Ty sice mohou dobře nahradit ztráty vzniklé pocením, obsahují množství draslíku a hořčíku a dodají tělu rychle energii, svým složením jsou ale také lehce hypertonické. Pokud je tedy upřednostníte, raději je vždy nařeďte vodou s přirozeným obsahem minerálů, nejlépe v poměru 1:1.

Před, během i po

Před startem by neměly být konzumovány příliš sladké nápoje. Velké množství cukru totiž zvýší hladinu krevního cukru, v důsledku čehož se zbylá sladká tekutina ze žaludku pomaleji vstřebá. Sladké nápoje obecně nejsou vhodné také proto, že žízeň pouze zvyšují. Ideální jsou proto pramenité a minerální vody a různé koncentráty s optimálním podílem glukózy, které jsou hypotonického (tzn. s nižší hustotou než krevní plazma) charakteru.

Pokud je třeba během tréninku či závodu dodat rychlou dávku energie, lze si pomoci energetickým nápojem. Pozor však na množství, energetické drinky mají být pouze doplňkem, nikoli základem pitného režimu sportovce. I tady platí, že není nad tekutinu tělu vlastní – vodu. A ještě jedna zásada: lépe je sáhnout po nesycených nebo mírně sycených nápojích. Vysoké množství CO2 sice zlepšuje chuť nápoje, hlavně ale dráždí žaludek, narušuje proces zažívání a může vyvolat problémy s tlakem. 

Pít hlavně po menších dávkách


  Foto: Rajec

Pokud sportujeme, a nemusí jít hned o vrcholové výkony, naše tělo si žádá o mnoho více než běžně. V minulosti převládal názor, že při sportování bychom měli pít málo, aby tekutina nezatěžovala náš žaludek a krevní oběh. V současnosti však víme, že přirozenou potřebu přijímat tekutiny není třeba žádným způsobem omezovat. Nedostatek vody totiž snižuje náš výkon.

Zatímco běžně stačí přijmout 2–3 litry tekutin denně, v den, kdy člověk sportuje, by měl vypít přibližně 1–2 litry navíc. S upraveným pitným režimem je vhodné začít již před odjezdem. Ideální je vypít například sklenku vody 20–30 minut před usednutím na kolo. Poté by mělo následovat 0,5 až 0,8 litru tekutiny každou hodinu, nejlépe rozložených do 4–5 malých dávek. Pitný režim je dobré přizpůsobit vnějším podmínkám, délce a profilu trasy. Požadované množství tekutin se pak logicky zvyšuje s rostoucí teplotou i náročností trasy.

Pít je vhodné i po dojezdu. I zde platí pravidlo malých dávek. Ideální jsou 1–2 l za hodinu rozdělené na sklenky obsahující 2–3 dl.

Pouze pít nestačí

Během jízdy je potřeba nejen neustále doplňovat tekutiny ale také jíst. Voda je sice důležitá, celý den se na ní však vydržet rozhodně nedá. Je nutné myslet také na dostatečný přísun energie. I s ním je dobré začít v podobě lehké svačiny již před odjezdem. Stačí například ovoce nebo jakékoliv jiné lehké jídlo zhruba hodinu před vyjetím.

Během jízdy je pak dobré pozřít nějaké sousto zhruba každou půlhodinu až 45 minut. Ideální jsou müsli tyčinky, sušenky a ovoce.

Zakousnout samozřejmě můžete i speciální energetické tyčinky, ale pokud zrovna nemáte v plánu ujet 100 km a kolo není vaším každodenním koníčkem, není to nutné. Běžná strava rozhodně stačí. Pokud energetickou tyčinku přesto rádi upřednostníte, pozor na zbytečné zdvojení přísunu iontů v případě, že současně pijete i iontový nápoj. I pro závodníky stačí zapíjet energetické tyčinky čistou pramenitou vodou.

Martin Suchánek, 09.08.2012
Blogy

Krušné hory - poslední třetina

 ()
Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008. První noc v Krušných horách jsme strávili U Meluzíny.   srpen 2008: my 4 + Nick, auto v Perštejně, 5 dnů, 232 km, tudy:Údolíčko - Horní Halže - Klínovec - Boží Dar - Horní Blatná - Luby - Františkovy Lázně - Cheb - Jesenice…
Quatsch | 15.08.2017

Polsko – cesta majáků aneb na Hel za tuleni

„Tati, kdy mě konečně vezmeš k moři?“ ptá se můj syn, a tím tohle všechno vlastně začalo. Kam k moři? Předloni jsem byl na kole na Jadranu (Grada) a v horkách 40+ prohlásil, že k moři už mě nikdo nedostane. Takže musíme na sever – k Baltu. Při plánování cesty z ČR na sever Polska, jsem na netu…
malej-jarda | 13.08.2017

Jižní Morava na kole 2017

 ()
Jižní Morava jako dobrá alternativa pro cyklotrip 2017. Tak dopadlo mé cestování na kole pro letošek. Již každoročně podnikám několika denní výlet, cyklo putování, po vybrané zemi Evropy. Tak jako např. v roce 2015 Maďarsko, Slovinsko nebo v roce 2016 Srbsko, Rumunsko - Banát. A proč Jižní Morava…
Marťas004 | 07.08.2017

Z Bratiskavy kolem Balatonu, přes termální lázně a podél Neziderského jezera

 ()
Když se moji přátelé zmínili, že by chtěli jet kolem Balatonu a k Neziderskému jezeru, zbystřil jsem, protože to byla jedna z cest, která mě lákala. Z původního zájmu se nakonec stala realita a tak jsme na začátku července vyjeli na cestu kolem Balatonu a podél Neziderského jezera. Naše cesta vedla…
Asterix | 04.08.2017

V Moravském krasu na kole

Poznat Moravský kras na kolech. To byl náš cíl, když jsme vyrazili ve třech – rodiče s desetiletým synem. Přes akční pobyty na internetu jsme si měsíc předem zamluvili hotel Stará škola ve Sloupu. Pokud se budete v této oblasti na kolech pohybovat, snad vám pomohou náledující zkušenosti. 15. 7.…
VLB | 03.08.2017

O čem se mluví:

NEcyklo LIDL pro cyklisty VII před minutou
Komentáře k článkům Test krosového kola Author Synergy 2017 před 7 minutami
NEcyklo Co vás zaujalo 166. před 13 minutami
Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 67 dnes v 20:19
Cestovní a městská kola City-bike - úpravy dnes v 20:16
Technické rady Na těžko, s přívěsem.. dnes v 20:09
NEcyklo Pobavilo, potěšilo CXXVII dnes v 18:31
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

314 cyklistů (29 přihlášených)

Krušné hory - poslední třetina

Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008. První noc v Krušných horách jsme…
Quatsch | 15.08.2017

Polsko – cesta majáků aneb na Hel za tuleni

„Tati, kdy mě konečně vezmeš k moři?“ ptá se můj syn, a tím tohle všechno vlastně začalo. Kam k moři?…
malej-jarda | 13.08.2017

Jižní Morava na kole 2017

Jižní Morava jako dobrá alternativa pro cyklotrip 2017. Tak dopadlo mé cestování na kole pro letošek. Již…
Marťas004 | 07.08.2017