Pohlednice z Amsterodamu

Byznysmen v obleku projíždí na kolech kolem coffee shopu, před kterým sedí rastafarián, kouří trávu a tiše si brouká. Pouliční fakír rozbaluje na chodníku lehátko s hřeby. Mladá holčina sviští na kole, na řídítkách sedí čtyřletá holčička v růžových šatečkách.

Amsterodam - to je především reklama na Amsterodam.
Amsterodam - to je především reklama na Amsterodam.
Foto: Jitka Vrtalová, NaKole.cz


Amsterodamem na kole.
Foto: NaKole.cz

V tomhle zdánlivě nepřehledném mumraji ale platí jedno pevné pravidlo – absolutní respekt ke kolům. Na pěšího turistu, který se zapomene a vstoupí na cerveně označený prostor pro cyklisty, čeká nejspíš rozčilené zvonění, v horším případě štulec do zad. Řidič parkující v cyklopruhu může najít své auto s rozbitými okny a ulámanými zrcátky. Amsterodam je malý a parkování aut uvnitř města je malý luxus. Snad všichni jsou zvyklí používat tu jízdní kolo k dopravě a absolutní přednost cyklistů je tu zákon i nutnost.

Třípodlažní parkoviště u hlavního nádraží je k prasknutí narvané koly. A kdo jej nemá, opatří si ho jakýmkoli způsobem. Policejní statistiky evidují ročně 150 000 ztracených nebo ukradených kol. Špatně zajištěný bicykl je výzva. Pravidlem číslo dva jsou tak masivní zámky, které mají často vyšší hodnotu než otlučený a orezlý jednorychlostní fiet, jejž zabezpečují. Kradené kolo lze koupit na ulici i za 10 nebo 20 euro. Aby ztráta kola tolik nebolela, nemá smysl do něj investovat více než do večeře v restauraci.


Půdorys města vymezuje síť vodních kanálů.
Foto: NaKole.cz

Pravidlem číslo tři je přizpůsobení kola majiteli. Originální přestříkání nebo dekorace rámu je ochranou proti krádeži, kolo se pak mnohem lépe hledá a identifikuje. Co je ale snad důležitější, umělé květiny na předních řídítkách nebo košících, rasta barvy na rámu či okvětinkované modely cruiserů vypovídají o osobnosti svého majitele podobně jako oblečení, účes nebo tapeta na mobilním telefonu. Amsterodamská kola jsou prostě gesellig, podobně jako zahrádky venkovských domečků s miniaturami větrných mlýnů a sochami zvířátek. V Amsterodamu je málo prostoru a jízdní kolo je tak nejenom předmětem denní potřeby, ale i způsobem, jak vyjádřit svou jedinečnost.

V Amsterodamu každý může být sám sebou. Všechno je tu tak trochu divadlo hrané sobě pro radost i pro vděčné objektivy turistů. Kulisy tvoří nakloněné štíty domů, které hrozí spadnout do některého z mnoha grachtů – všudypřítomných kanálů. Stačí si jen sednout a dívat se kolem sebe.

Podívejte se na fotopohlednici z holandské metropole, která je složená z vody, jízdních kol a obrovského množství jedinečných lidí. Jaký je Amsterodam? Jednou větou, Amsterodam je reklama na Amsterodam.

Co jsem neviděla, aneb turistický průvodce naruby

V Amsterodamu jsme se zastavili cestou z dovolené v Holandsku na lodi a na kole, kterou organizovala cestovní kancelář Extremtour. Páteční podvečer postupně přecházel v noc, krámky se zavíraly a město začínalo žít příslibem nadcházejícího víkendu. V Amsterodamu jsem neměla v plánu proběhnout během pár hodin slavné galerie a s očima upřenýma do bedekru absolvovat všechna to-nesmíte-minout místa. Se skupinkou přátel jsme se toulali podvečerním Amsterodamem, poseděli v kavárně na břehu grachtu a vdechovali atmosféru města, kde pracovní odpoledne přecházelo v divokou noc. Protože jsme v Amsterodamu strávili opravdu jen několik hodin, nechtěli a ani nemohli jsme stihnout vše. Mezi jiným jsem neviděla třeba:


  • Foto: NaKole.cz

    Rozzlobené cyklisty – podle rad zkušených jsme se měli mít na pozoru při vstupu na červeně označenou cyklostezku. Výjimkou tu prý nebývá ani pěstní útok od rozezleného cyklisty, kterému vleze do cesty turista ověšený fotoaparátem a kamerou, s dárkovou taškou plnou goudy, dřeváků a sazenic tulipánů. Možná za to mohlo páteční odpoledne, cyklisté byli na cestách z práce uvolnění a příjemní, žertovali a na turistu motajícího se uprostřed stezky maximálně krátce zazvonili.
  • Bakfiets v pohybu – nákladní kolla bakfiets, která jsou tak typická pro Holandsko, stála tiše opřená o zdi domů. Rodičů s dětmi jsme potkali jen pár, prakticky bez výjimky na předních sedačkách, ve starším věku na nosiči. Pobavil mě obrázek tatínka, který vezl syna na improvizované sedačce vyrobené z nosiče, nohy mělo dítě zastrčené v postranních brašnách.
  • Prostitutky – čtvrť červených luceren, kde prostitutky nabízejí své služby za velkými skleněnými okny, patří mezi vyhledávané atrakce. Přijetím prostituce jako legálního prostředku obživy se Amsterodam liší od ostatních evropských metropolí. Zákaz focení prostitutek je tu dalším nepsaným zákonem. Když jsem během focení zaostřila na jednu dívku ve vyzývavých šatečkách na břehu jednoho z grachtů, nakonec jsem spoušť ani nestiskla. Procházeli jsme právě částí města, kterou od čtvrti červených luceren dělí několik bloků. Už nikdy se nedozvím, jestli to děvče bylo servírka, studentka nebo prostitutka. Možná manažerka převlečená do kostýmu pro páteční večer, ve městě jako Amsterodam je možné vše.
  • Bleší trh Vlooienmarkt – klasické „blešáky" jsou potěšením lidí, kteří rádi vlastní předměty s příběhem. Zboží z druhé ruky, výprodeje sbírek, pozůstalostí i neprodejného zboží, to jsou bleší trhy v evropských metropolích. Tak třeba v Dánsku začínají děti takto obchodovat v od raného věku na specializovaných trzích s hračkami, které je už omrzely. Bleší trh v Amsterodamu ale zavřel úderem páté hodiny, takže jsme ho o vlásek minuli.
  • Muzeum Van Gogha – umělecké sbírky patří mezi klenoty Amsterodamu. Jejich návštěva by ale zabrala alespoň dvě hodiny, a to byl v našem „brouzdacím" programu příliš velký luxus.

Stejně jako u mnoha dalších atrakcí je třeba se rozhodnout, zda chcete někdy až trochu moc divoké město zažít na vlastní kůži, nebo s odstupem sledovat. My jsme se na pár hodin nechali unést jeho géniem, divokostí a svobodou.

 

Malý slovníček:

  • Bakfiets – nákladní kolo holandského typu, který za sebou nechává jednu stopu. Nejčastěji se v něm převážejí děti, ale také vánoční stromky, zvířata, nábytek nebo cokoli dalšího vás napadne (přečtěte si článek na téma nákladních kol).
  • Coffee shop – nemá ani tak moc společného s kávou, jako s prodejem lehkých drog, především marihuany, hašiše a LSD. Dají se tu koupit semínka, vypěstovaná „travička" na váhu, ubalený joint i trávové koláčky.
  • Gracht – plavební kanály nazvané grachty tvoří v Amsterodamu pravidelnou síť, která určuje půdorys města.
  • Gesellig – holandský výraz pro přátelský, útulný, krásný, příjemný, milý. To všechno vystihuje atmosféru, kterou si Holanďané vytvářejí doma i ve svém okolí. 

Užitečné informace:

  • www.amsterdam­.nl/fiets – oficiální stránky nizozemské metropole se zaměřením na cyklistickou dopravu (pouze v holandštině, lze přeložit automatickým překladačem nebo se podívat na základní informace v angličtině na www.iamsterdam­.com).

Přečtěte si také:

Fotogalerie

Amsterodam - to je především reklama na Amsterodam. Z předměstí jezdí každých 5-10 minut zdarma přívoz. Je obsazený především lidmi na kolech. Je pátek večer a ulice jsou zaplněny lidmi vracejícími se z práce Na cestě z práce. Při cestě je možné si zakouřit... ..nebo vyřídit nějaký ten hovor. Kola jsou všude a na kolech jezdí všichni. Kola jsou všude a na kolech jezdí všichni. Kola jsou všude a na kolech jezdí všichni. Kola se také hodně kradou, aby se o pár dní později našla na ulici k prodeji za 20 euro nebo jen tak pro jednu cestu z hospody domů. Takhle vypadá typické zajištění proti krádeži. Holanďané svá kola milují a patřičně si je zdobí. Nebo je to opatření proti krádeži? Možná obojí... Republik Amsterdam. Město je opravdu tak trochu stát ve státě. Dredy, lebky, barvy - vše je povolené. Součástí kultury jsou i coffee shopy - kavárny, kde je možné si zakoupit marihuanu či hašiš. Navenek se nijak neodlišují od klasických kaváren. A jedna tradiční fotografie z Amsterdamu - všudypřítomné grachty a nad nimi nahnuté štíty domů. Štíty domů jsou opravdu šikmé a má to i svůj důvod. Kvůli nedostatku místa byla schodiště velmi úzká, a tak se náklad vytahoval pomocí háků a kladek. Aby se přitom neodřela fasáda, stavěly se domy schválně nakloněné. Holandsko, to jsou ale také tradiční sýrové trhy... ...a turisté. Návštěvníci Amsterdamu mohou využít služeb rikši ..nebo si vypůjčit kolo v některé z půjčoven. Kola bývají výrazně barevně odlišená, většinou těžká a bytelná. Amsterdam kola miluje, auta jsou v úzkých středověkých uličkách vymezených sítí kanálů nepřípustný luxus. Parkovací budova pro kola u hlavního nádraží. Parkovací dům pro kola u hlavního nádraží. Cestou jsme zahlédli i několik nákladních kol, ať už se jednalo o typické holadnské bakfiets.. ..nebo třístopé vozíky. A pokud se jezdci nechce šlapat, zatlačí kamarád na mopedu. Typické amsterdamské kolo je ovšem bez převodů, s dobrým nákladním prostorem a vždy vybavené zvonkem a masivním zámkem. Jedinečnost je žádoucí - snadno své kolo najdete. Je pátek večer a bary jsou k prasknutí plné. Sousední cyklostezka je ale tabu. Kdo ho poruší, riskuje přinejmenším rozčilené zvonění, v horším případě štulec do zad.
Jitka Vrtalová, NaKole.cz, 31.08.2011
Blogy

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

 ()
Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska, Kroměřížska a Zlínska.  Začnu v Holešově, který se pro mě, v tuto chvíli, stal přechodným „domovem." Samotný Holešov vybízí k návštěvě zámku či přilehlého parku. Mimo jiné je zde i židovský hřbitov.…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

 ()
Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

 ()
Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle, muzeum SNP V Banské Bystrici, Jankov Vršok a některé další, ale mohyla spoluzakladatele Československa M. R. Štefánika na Bradle se mým cestám nějak vyhýbala. V minulém režimu, kdy se…
jarpal | 05.11.2016

Expedice 112 Z Mnichova do Petrohradu

 ()
Prší! Jak jinak. Prší celý týden. Předpověď na víkend je ale poměrně příznivá a tak jsme vyrazili. Tedy zatím jsem vyrazil sám, soused Pepa se připojí. Je 16. června 2016. Vystoupil jsem z Pendolina v Plané u Mariánských Lázní a teď tu stojím pod stromem u nádraží a přemýšlím, co dál. Zdá se, že…
Stanley58 | 12.10.2016

Trasa Praha – Brno za čtyři hodiny

Na kole, po lesních cestách a s blouděním. Myslíte si, že není možné ujet na horském kole trasu Praha – Brno (Navíc přes Rokycany) s blouděním v lesích za čtyři hodiny? Je to možné! Až dočtete, pochopíte. Ale od začátku. Ten začátek je kousek pod Prahou, v Nepomuku. (Znalci jednoho nejmenovaného…
Stanley58 | 05.10.2016

O čem se mluví:

NEcyklo Zaujalo 144 dnes v 00:39
Máte někdo dron? dnes v 00:20
Lehokola Homebuilders lehokol 10 včera v 23:18
NEcyklo Co vás pobavilo nebo potěšilo 115. včera v 22:33
Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 61 včera v 22:15
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

87 cyklistů (5 přihlášených)

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska,…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle…
jarpal | 05.11.2016