reklama

Dolů k horám, vzhůru mezi kopce - střípky z expedice El Gafla

Poslední ze série vyprávění o rodině, která se čtyřmi dětmi, dvěma tandemovými koly a přívěsným vozíkem cestovala z Čech až do Maroka a zpět.

Cvrkot na vsi
Cvrkot na vsi
Foto: Aleš Podivínský

Seznámení s Maročany, jejich kulturou i obyčeji proběhlo bez větších obtíží. Začínáme si zvykat na hrubší jádro obyvatel malinkých vesniček i na drsnost krajiny. V Caiatu i přilehlém okolí už každý ví, že se těšíme přízni samotného „náčelníka“, takže nás všichni zdraví a děti zvědavě okukují. Na návštěvách ochhutnáváme voňavý chléb, domácí máslo, olivy i kozí kefír s obilným šrotem. Domlouváme se rukama nohama. Někdy si rozumíme, někdy zase ne. Spíš ne. Ale je legrace, a tak vám v té přátelské atmosféře ani nevadí, že po vás místní rozpustilé děti, (asi z lásky), vrhají kde čím, pokoušejí se se smíchem zopakovat některá česká slova a na závěr vám hlavu ozdobí hromadou housenek.

Po pár dnech sladkého nicnedělání nás ale opět přepadá toulavá. Narychlo domlouváme s Abdulem bezpečné uložení našich kol a části bagáže ve sklepě rozestavěné restaurace, balíme batohy a vydáváme se dál na jih. Pro další postup vybíráme nový dopravní prostředek. Chceme se více přiblížit místním lidem a také už nám nezbývá tolik času, a proto ve žhnoucím poledním slunci najednou stojíme na křižovatce na hlavní silnici a s napětím vyhlížíme první dálkový autobus. Ten na sebe nenechá dlouho čekat, takže za chvilku jsme už pohodlně usazeni v zadní části vozu a vyrážíme vstříc novým dobrodružstvím. Během pár set kilometrů ochutnáváme něco z koloritu zdejšího cestování. Smlouváme o cenách, přes den se smažíme ve vlastní šťávě, v noci nám drkotají zuby. Z okének sledujeme drsnou nehostinnou krajinu a blahořečíme si, že jsme se do toho nepustili na kole. Nekončící silnice, táhnoucí se od obzoru k obzoru, střižené rovně jako podle pravítka a nikde kolem ani živáčka, kromě několika málo velbloudů a pár stanů vzdálených od hlavní silnice tak, že je spíše tušíte. I pro dospělého by to byl tvrdý oříšek, natož dát si to s dětmi. Na čtyřech kolech to ale ubíhá mnohem rychleji a brzy už vidíme přibližující se vrcholky Atlasu.

Vystupujeme v malém městečku Tineghir, odkud se vydáváme po svých do soutěsky Todra ostře zaříznuté do rudých vápencových skal. Prostupujeme úchvatnou palmerií s hustou sítí závlahových kanálů a malých políček. Trháme si datle, osvěžujeme se u studny, zdravíme se s prvními Berbery a přemítáme o životě místních lidí. Většina z nich je tu živa z čilého turistického ruchu a využívá každé příležitosti k rozmnožení svých hmotných statků. Úplně nahoře v horách, ve výšce kolem 2.000 m n. m., můžete však i dnes narazit na lidi oproštěné od výdobytků naší moderní civilizace, kteří tu ještě žijí postaru. Poznáte je snadno. Jsou velice plaší. Úplný opak podnikavců, kteří se už z města snaží na nás zavěsit a dovést nás k zaručeně nejlepšímu a nejlevnějšímu hotelu. Jenže my máme stan. A u toho také zůstáváme. Po několika kilometrech náročného postupu rozbíjíme svůj tábor mezi skalními bloky nad průzračnou říčkou u silnice. Toto místo se pro nás stává útočištěm na několik příštích dnů. Lezeme po skalách v hřejivém slunci, tady v té výšce jsou jeho paprsky ještě příjemné, chodíme na procházky, užíváme si písečnou smršť i nový sníh.

Kola odpočívají daleko na severu a ještě chvíli potrvá, než je opět osedláme. Po nějaké době totiž popojíždíme ještě kus dál na jih na to obrovské pískoviště. Děti jsou v sedmém nebi a i nám se líbí posedávat v podvečer na krásně vyhřátém jemném písku a sledovat hru barev v zapadajícím slunci. Jen velmi těžko si připouštíme, že také náš dlouhý výlet se pomalu blíží ke konci. Že v Maroku máme před sebou už jen poskrovnu slunce západů.

Zas ometáme prach z našich rozměrných bicyklů, nakládáme brašny i vozíky a ujíždíme k Tangeru, odkud nás loď odváží až do Barcelony. A to už se téměř cítíme být zpátky doma, takže ujíždíme co to dá, (také díky nepříznivému počasí), a ani se nenadějem a za necelé dva měsíce jsme zase zpátky. Když poprvé uvidíme vrcholky Českého středohoří, skoro se až tají dech.

Reportáže z expedice El Gafla:

Expedice El Gafla – to jsou rodiče Katka a Aleš a čtyři kluci ve věku od dvou do jedenácti let. A také dva tandemy a dva přívěsné vozíky. Prostě karavana – arabsky El Gafla.

Fotky a aktuální zprávy z cesty:

www.livepla.net/ces­ty_maroko.php

Fotogalerie

Cvrkot na vsi Nekonečné hamády Palmerií k horám Berber Kuba Domy na úpatí Atlasu
Katka Minková, 30.09.2009
Vyzkoušejte
 (CK Kudrna)

Maroko, Vysoký Atlas a Sahara

Maroko
29.09.2017 - 17 dní
pěší turistika
Letecky
26 300 Kč
Do vaší knihovny

Vandry s bejkem

Jan Vlasák
Druhé vydání – aktualizované a doplněné
Tato kniha vyšla poprvé před deseti roky, v roce 1995. V té době to byla obyčejná brožura, tištěná na dřevitém papíře, s několika nepříliš…
222 Kč

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
349 Kč
Blogy

Krušné hory - poslední třetina

 ()
Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008. První noc v Krušných horách jsme strávili U Meluzíny.   srpen 2008: my 4 + Nick, auto v Perštejně, 5 dnů, 232 km, tudy:Údolíčko - Horní Halže - Klínovec - Boží Dar - Horní Blatná - Luby - Františkovy Lázně - Cheb - Jesenice…
Quatsch | 15.08.2017

Polsko – cesta majáků aneb na Hel za tuleni

„Tati, kdy mě konečně vezmeš k moři?“ ptá se můj syn, a tím tohle všechno vlastně začalo. Kam k moři? Předloni jsem byl na kole na Jadranu (Grada) a v horkách 40+ prohlásil, že k moři už mě nikdo nedostane. Takže musíme na sever – k Baltu. Při plánování cesty z ČR na sever Polska, jsem na netu…
malej-jarda | 13.08.2017

Jižní Morava na kole 2017

 ()
Jižní Morava jako dobrá alternativa pro cyklotrip 2017. Tak dopadlo mé cestování na kole pro letošek. Již každoročně podnikám několika denní výlet, cyklo putování, po vybrané zemi Evropy. Tak jako např. v roce 2015 Maďarsko, Slovinsko nebo v roce 2016 Srbsko, Rumunsko - Banát. A proč Jižní Morava…
Marťas004 | 07.08.2017

Z Bratiskavy kolem Balatonu, přes termální lázně a podél Neziderského jezera

 ()
Když se moji přátelé zmínili, že by chtěli jet kolem Balatonu a k Neziderskému jezeru, zbystřil jsem, protože to byla jedna z cest, která mě lákala. Z původního zájmu se nakonec stala realita a tak jsme na začátku července vyjeli na cestu kolem Balatonu a podél Neziderského jezera. Naše cesta vedla…
Asterix | 04.08.2017

V Moravském krasu na kole

Poznat Moravský kras na kolech. To byl náš cíl, když jsme vyrazili ve třech – rodiče s desetiletým synem. Přes akční pobyty na internetu jsme si měsíc předem zamluvili hotel Stará škola ve Sloupu. Pokud se budete v této oblasti na kolech pohybovat, snad vám pomohou náledující zkušenosti. 15. 7.…
VLB | 03.08.2017

O čem se mluví:

Technické rady Třetí značka-aneb ledy se pohnuly.... před 13 minutami
NEcyklo Co vás zaujalo 165 dnes v 20:58
Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 67 dnes v 20:55
NEcyklo Babiše anebo Baťu? dnes v 20:20
Cestování na kole Zase v sedle, Francie dnes v 20:08
Komentáře k blogu Krušné hory - poslední třetina dnes v 19:22
Vyjížďky, srazy, akce Okolo hradů a zámků Weinviertelu (Dolní Rakousko) dnes v 19:16
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

287 cyklistů (27 přihlášených)

Krušné hory - poslední třetina

Na Klínovec, nejvyšší horu Krušných hor, jsme vyjeli na kolách 5. 8. 2008. První noc v Krušných horách jsme…
Quatsch | 15.08.2017

Polsko – cesta majáků aneb na Hel za tuleni

„Tati, kdy mě konečně vezmeš k moři?“ ptá se můj syn, a tím tohle všechno vlastně začalo. Kam k moři?…
malej-jarda | 13.08.2017

Jižní Morava na kole 2017

Jižní Morava jako dobrá alternativa pro cyklotrip 2017. Tak dopadlo mé cestování na kole pro letošek. Již…
Marťas004 | 07.08.2017