reklama

Azurové pobřeží neznamená pouze riviéra

Azurové pobřeží neboli Côte d´Azur – pásmo hor linoucí se jižní Francií při pobřeží Středozemního moře od italských hranic až přibližně po Marseille.

Jižní Francie
Jižní Francie
Foto: Adventura

Když se řekne Azurové pobřeží, mnozí z nás si vybaví luxusní palmovou riviéru na pobřeží Středozemního moře, hotelové komplexy, filmové festivaly, drahá auta a zbohatlíky povalující se na přeplněných plážích. Ano, tak tomu skutečně je v oblasti kolem Nice a Cannes. My se ale posuneme po pobřeží o kousek dál na západ, tam, kde to je cyklistickému srdci bližší a začneme třeba nedaleko St. Tropez v méně známém Port Grimaud.

Port Grimaud – mnozí ho přirovnávají k francouzským „Benátkám“ a nedá se nic jiného, než souhlasit. Malý přístav na kanálech s malebnými zákoutími, květinovou výzdobou a poklidnou atmosférou. Zjistíme, že tady je svět o něco lepší, mnohem pomalejší a klidnější, což my cyklisté oceníme především. Ranní trhy tu jsou velmi oblíbené a to především pro místní obyvatele, kteří si tu denně kromě čerstvého pečiva (nejen tradiční bagety, ale i domácí celozrnný chléb) vybírají i z nepřeberného množství sýrů, tvarohů a mléčných produktů, speciálních salámů… Speciální pozornost je třeba věnovat také koření – tolik druhů, barev a vůní a navíc košíčky popsané, dle mého názoru i pro Francouze, zcela nesrozumitelnými názvy. A samozřejmě levandulové výrobky, které tu jsou na každém rohu – med, svíčky, mýdla, voňavé sáčky, sušené svazky nebo vonné esence – jako dárek domů ideální.

Z přístavu se vydáme lodí přes zátoku na protější pobřeží – k proslulému četnickému St. Tropez. Kdo by si myslel, že tato stanice stále funguje, je na omylu. Naopak – zabedněné okenice, oprýskané dveře a strohý nápis „Gendarmerie nationale“ (policejní stanice) nás ujistí, že jsme doposud zcela jistě o nic nepřišli. Město jako takové za moc nestojí. Hezký je malý přístav v centru, avšak luxusní jachty a plachetnice nám opět připomínají, že to není to, kvůli čemu jsme sem jeli. Takže rychle pryč!

Popojedeme-li od pobřeží na sever do hor, ubývá rušných silnic, turistů a obchodů a konečně se dočkáváme. Otevírají se nám přírodní scenérie, příroda je zde skutečně velmi pestrá a počasí sice stálé, ale velmi neúprosné – slunce pálí po celý den až do západu, který jako by byl nekonečný. Dlouhé dny nám tak alespoň nahrávají k poklidnému vychutnání mnohdy náročných etap. Etapy nejsou náročné ani tak terénem – dá se jezdit pouze po silnici na silničním či trekingovém kole, pokud zrovna netoužíte po „bikovém“ vyžití po místní šotolině přes nějaká horská sedla – jako převýšením – kopečků i kopců je tu skutečně dost, a lze to vyčíst nejen z mapy, ale i prostým pohledem kolem sebe. Když už si ale nějaká ten kopec vyšlápneme, vždy nás odmění nádhernými výhledy na okolní lesy, svahy a vinice (někdy dohlédneme až na moře) a nekonečným sjezdem. Francouzi, obzvlášť v Provence, jsou naštěstí doslova posedlí místy pro piknik, a tak v každé zatáčce je značená vyhlídka s nápisem „pique-nique“. Na každém potkáváme nějakou francouzskou rodinku, která si udělala výlet autem a spojila ho s piknikem. I nám je příjemné sesednout z kola a občerstvit se, udělat pár fotek, lehnout si do stínu a relaxovat nad mapou, co nás to dnes ještě vlastně čeká? V tu chvíli raději odhodlaně vstaneme a jedeme dál…

Cestou potkáváme často i místní cyklisty „silničáře“ v barevných dresech, jak si před nedělním obědem udělali jen tak pro radost výšlap kaňonem. A skutečně nechápeme jejich rychlé a vytrvalé tempo a úsměv na tváři. Podle mapy se orientujeme snadno, koneckonců francouzské mapy „Michelinky“, které jsou ve Francii i u nás běžně k dostání v měřítku 1:200 000 nebo 1:250 000 jsou velmi přesné a pro cyklistiku dostačující. Nejsou zde cyklostezky a tak vyhledáváme silničky s řídkým provozem. Značení je zde velmi dobré, takže bloudíme velmi zřídka. Pokud už zabloudíme, raději se neptáme místních. Nejen že nám nerozumí, ale neumí číst většinou ani v mapách, které s sebou máme. No a angličtinu ještě neslyšeli. Takže nezbývá, než věřit sobě, že jedeme správným směrem.

Zdoláváme sedlo Collobrières a tím pádem i Massif des Maures – opuštěné hory porostlé korkovými duby a kaštany. Míjíme cisterciácké opatství Thoronet ze 12. století, kde se snad zastavil čas – v cyklistických tretrách to sice po zámkové dlažbě trochu klouže, ale jsme vděční za stinná zákoutí, která klášter skýtá.

Cotignac – s pyšnícím se skalním hradem a vynikajícím vinným sklípkem, kde jsme strávili jen hodinu ochutnávkou a pestrým výkladem. Na každém náměstí, kterému obvykle dominují mnohaleté platany a vyzdobená radnice „Hotel de ville“ si vychutnáme kávu a příjemnou atmosféru za doprovodu cikád. Pozorujeme místní staříky jak lamentují rukama a smlouvají nad milimetry v pétanque. Cestou míjíme odbočky do polí s nápisy „produits régionaux“ nebo „fromage de chèvre – en vente“. Jde převážně o rodinné farmy s prodejem místních domácích produktů: kozí sýr, mléko, med z levandule aj. Pokud máme čas, zastavíme a ochutnáme.

St. Croix, jezero s azurovým nádechem, vítáme s nadšením – kola povalíme na oblázkovou pláž a hurá do vody! Půjčujeme si kánoe při hraně velkého kaňonu řeky Verdon. Vody je málo, v letních měsících není téměř žádná. Kaňon patří k nejhlubším v Evropě, o čemž se přesvědčíme hned následující den při výšlapu. Monumentální výhledy, skalní útvary porostlé jen tu a tam trochou zeleně. Klikaté zatáčky a úzké silničky nám v některých místech způsobují tak trochu závrať.

Zkrátka každý den je tak pestrý, ať už se vydáte kterýmkoli směrem. Každé městečko a každá vesnice stojí za shlédnutí, každá řeka a každé jezero stojí za pár snímků a vykoupání, každý sklípek a každá farma vás překvapí něčím novým… taková je nejen Provence a Azurové pobřeží, ale celá Francie. Zcela jistě si ji hned napoprvé zamilujete a bude se do ní rádi vracet!

Fotogalerie

Jižní Francie Jižní Francie Jižní Francie Trhy v Port Grimaud Četnická stanice v St. Tropez
Andrea Oppeltová, Adventura, www.adventura.cz, 09.06.2005
Vyzkoušejte
 (CK Rubikon)

Řeka Lot a moře

Francie
30.06.2017 - 11 dní
cyklistický
Autobusem
14 900 Kč
 (CK Rubikon)

Verdon a Provence na kole

Francie
12.07.2017 - 12 dní
cyklistický
Autobusem
17 700 Kč
 (CK Kudrna)

Route des Grandes Alpes

Francie
21.07.2017 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
11 900 Kč
 (CK Kudrna)

Provence na kole

Francie
23.08.2017 - 12 dní
cyklistický
Autobusem
13 900 Kč
 (CK Kudrna)

Pyreneje na kole

Andorra, Francie, Španělsko
29.08.2017 - 13 dní
cyklistický
Autobusem
16 900 Kč
Do vaší knihovny

Kolem světa na kole

Françoise a Claude Hervéovi
Čtrnáctiletá odysea v sedlech bicyklů aneb ani narození dcery nepřerušilo cestu.
Delší dobu vyprodaná kniha, která zaznamenala díky sympatickým Francouzům velký úspěch, se dočkala druhého vydání. Je rozšířené, má …
349 Kč

Ostrov tisíce vůní

Jiří Jokl
První český cykloprůvodce Korsikou
Zatím nejvýpravnější publikace z našeho vydavatelství předkládá před čtenáře na 312 stranách celkem 183 barevných fotografií. Autor je …
399 Kč
Blogy

Galdhøpiggen 2017

 ()
Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když loď si razí cestu k cíli. Naším cílem byl Galdhøpiggen. Po 502 km na kole jsme si postavili stan ve vřesovišti na břehu řeky Visa kousek před Spiterstulenem, který je 1100 m n. m. V pondělí…
Quatsch | 24.06.2017

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z Vrchlabí do Hřenska. Do Vrchlabí jsem se vypravil vlakem v pondělí 12.6. Cesta byla pestrá, protože cestovalo hodně školáků na školních výletech. Byl jsem jenom pozorovatel a moc jsem se…
vlakr | 23.06.2017

Maďarsko cyklistům (ne)přející

 ()
Úvod Po několika zkušenostech s putováním na kolech (Graz - Břeclav, Praha - Brno, Linz - Znojmo, Šumava), jsme se s kamarádem Radimem rozhodli, že zkusíme něco lehce delšího, než 3 - 4 denní výlet. A tak se v našich hlavách, a pak i v mapě zrodil cyklovýlet po Maďarsku. Den 1., 3. 6. 2017, sobota…
fractal | 14.06.2017

Jak jsem nedokončil Půlželezňák

 ()
Jelikož moje videa zatím úspěchy neslaví, zkusím opět napsat nějakou pohádku a uvidím, zda to dopadne lépe... Pohádka Bylo nebylo jedno lehokolo a to chtělo jezdit na triatlony... dobře, tak ne, lehokolu by stačilo jezdit po silnici, to spíš lehokolista nepochopil, proč mu v dětství zakázali běhat…
Jrr | 29.05.2017

Pěší zóny na Praze 1

Někteří z Vás jste možná už tuto kauzu zaznameli. Jedná se o to, že Radní Prahy 1 chtějí zakázat jízdní kola a koloběžky v pěších zónách od 10:00 - 18:00. Cyklisté celou dobu nevadili, bohužel se po zákazu segwaye podnikatelé přeorientovali na elektrické koloběžky. Problém můžou být i velké skupiny…
Simi184 | 05.05.2017

O čem se mluví:

Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 66. před minutou
Vyjížďky, srazy, akce bohoslužba v kapli zámku Bečov dnes v 10:00
Komentáře k blogu Galdhøpiggen 2017 dnes v 09:41
Cestování na kole Jakou navigaci vybrat? dnes v 09:38
NEcyklo CO VÁS ZAUJALO 160 dnes v 09:37
Elektrokola Jaký výkon elektromotoru? dnes v 09:21
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

308 cyklistů (27 přihlášených)

Galdhøpiggen 2017

Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když…
Quatsch | 24.06.2017

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z…
vlakr | 23.06.2017

Maďarsko cyklistům (ne)přející

Úvod Po několika zkušenostech s putováním na kolech (Graz - Břeclav, Praha - Brno, Linz - Znojmo, Šumava),…
fractal | 14.06.2017