reklama

Odkud získáváš bílkoviny?

Lehokola tvoří přibližně 0,5% z celkového prodeje kol v USA. Když nad tím tak uvažuji, je to poměrně malé číslo. Znamená to totiž, že z každých 200 kol, které potkáš na cestě, bude jen jedno lehokolo, máš-li ovšem štěstí.

Vzhledem k tomu, že většina leho-cyklistů jsou nadšenci pro věc, je dost pravděpodobné, že budou na svém kole jezdit pravidelně oproti běžným ne-nadšeným cyklistům. Ale i tak, kdybychom předpokládali poměr 1:150, pravděpodobnost, že lehokolo spatříme, je tak nízká, že většina lidí bude zaražena, když jedno potká.

Shodou okolností vegani tvoří přibližně 0,5% americké populace (to číslo je proměnné dle toho, kdo je vlastně počítán). To znamená, že když sedím ve velké restauraci o 200 zákaznících, je dost pravděpodobné, že jsem tam jediná osoba, která se zdrží konzumace jakéhokoli produktu ze zvířete. Vegetariánství je dost neobvyklé, veganství však je naprosto cizí většině lidí.

Takže, vezmu-li lehokolové půl procento a vynásobím jej veganským půl procentem, dostanu ve výsledku poloviny z poloviny jednoho procenta, nebo také 0,000025. S ohledem k matematice bych řekl, že jsi-li leho-cyklista vegan, musíš být bezesporu něco méně než člověk.

Tyto dvě volby životního stylu jsou si podobné svou vzácností. Lidé se cítí být ohroženi tím, čemu nerozumí, a velmi málo lidí vně toho malého kruhu zastánců rozumí čemukoli okolo lehokol či veganství. Nevědomost a strach většinou vedou k pohrdání, a já věřím, že právě toto vysvětluje ty jemně tajemné, pohrdavé otázky a komentáře, které my, coby leho-cyklisté a vegani občas trpíme.

Tyto své-stanovisko-vyjadřující otázky a komentáře-coby-urážky jsou dosti snadno rozpoznatelné. Klasická lehokolová své-stanovisko-vyjadřující otázka je, „A jak to jede do kopce?“, což vlastně ani otázka není, spíše stanovisko, že toto kolo přece do kopce nemůže jet. A pak zde máme klasický komentář-coby-urážku, „Možná si něco takového pořídím do důchodu“, jinak řečeno, lehokola jsou jenom pro staříky.

V případě veganů je to to samé. Klasická veganská své-stanovisko-vyjadřující otázka je, „Odkud získáváš bílkoviny?“, což není ani tak otázka jako spíše stanovisko, že vegani nemohou získat dostatek bílkovin, když nejí maso (tato nevědomost je ohromná). Následuje klasický komentář-coby-urážka, „Překvapuje mě, že máš tolik energie“, jinak řečeno, vegani nejsou zdraví a nemají žádnou energii.

Tohle všechno ukazuje, že dokonce neškodné věci, jako kola nebo jídlo, vás mohou označkovat coby podivína, jsi-li součástí dostatečně malé menšiny. A my podivínové potřebujeme držet při sobě. Takže příště, až budeš v duchu koulet očima nad tím, že je někdo vegan, nezapomeň, že ty sám, jakmile přehodíš nohu přes své lehokolo, jsi příčinou koulení očí u jiných.

Se svolením Alana Bernarda (The Recumbent Blog)
přeložila Evina Navrátilová (e­van)

Alan Barnard, 20.11.2007
Blogy

Poslední cesta

 ()
S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců na kole. Nedostala jsem neplacené volno, rozhodli jsme se cestu odložit na příští rok a letos vyrazili "jenom" na Balkán, Řecko mělo být otočným bodem. Během…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc", jíž bezesporu tato sadomasochistická akce je. Naštěstí se mi zmíněný článek dostal do ruky až po absolvování mého prvního ročníku. Vše v něm popisované je totiž pravda pravdoucí, ale nejsem…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky. Nějak před třemi týdny jsem se chtěl alespoň na mapě podívat kde a jaké by se tam daly naplánovat nové trasy a pokud by bylo opravdu hezky tak bych si tam kolem …
Lelek-nakole | 05.11.2017

Expedice 114 - Jizerské hory

Je čtvrtek , 22. června, okolo čtvrt na jedenáct, když vystupujeme se sousedem Pepou v Tanvaldu, z lehce zpožděného rychlíku od Prahy. V tu dobu už máme za sebou pár hodin cesty. Z našeho města X jsme vyrazili časně ráno, přesněji v půl páté. Při tom jsme zavzpomínali, jak jsme jezdili, oba,…
Stanley58 | 29.10.2017

Reportáž psaná na kole 1.

 ()
Jezdím do práce na kole. Pokud máte takového kolegu nebo kolegyni, prosím, ušetřete je soucitných pohledů a poznámek, a to i když prší nebo mrzne. Máme pro to určitě svoje důvody. Třeba se nám nechce řídit, nemáme na autobus, přináší nám to radost z pohybu, z překonání sebe samého nebo jsme nějak…
Martynka | 04.10.2017

O čem se mluví:

NEcyklo Pobavilo- potěšilo 131 před 7 minutami
NEcyklo Co právě čtete II . před 18 minutami
Cestování na kole Jaké to bylo dneska 70. dnes v 17:55
Ostatní – cyklo Kamera dnes v 16:56
NEcyklo Zaujalo 175 dnes v 16:52
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

209 cyklistů (18 přihlášených)

Poslední cesta

S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc",…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky.…
Lelek-nakole | 05.11.2017