reklama

Nestačí chtít, cyklisté musí být vidět

Přinášíme vám rozhovor s Martinem Anderem, dříve ředitelem Hnutí DUHA, nyní náměstkem primátora pro rozvoj města. Dozvíte se například, co nového chystá brněnský magistrát pro cyklisty, kde a kdy vyrostou nové metry a kilometry cyklostezek a tras nebo jak je to s otevřením pěší zóny cyklistům?

Foto: brnonakole.cz

Martine, ty jsi se letos jako jeden ze dvou brněnských zastupitelů zúčastnil jarní cyklojízdy. Co pro tebe účast na takové akci znamená?
Na první pohled by se to mohlo jevit jako paradoxní, že se náměstek primátora, který má na starosti koncepci rozvoje cyklostezek v Brně, účastní akce na podporu zlepšování infrastruktury pro cyklodopravu, ale já na tom nic tak zvláštního nevidím. Je pravda, že to v minulosti nebývalo zvykem, aby se představitelé vedení města účastnili takových akcí, ale změna je život. Já se s požadavky účastníků akce plně ztotožňuji a nevidím důvod, proč bych je tedy neměl osobně podpořit. Rozdíl mezi mnou a ostatními účastníky akce je jen v tom, že mám teď pravomoci potřebné k tomu, abych v té věci mohl udělat konkrétní kroky. Ale té zodpovědnosti já se nezříkám a snažím se, aby se v Brně už konečně začalo na cyklostezkách intenzivně pracovat.

S úvodem tvého působení na magistrátu je spojena zajímavá příhoda. Jako náměstkovi ti bylo nabídnuto služební auto, tys požádal o služební kolo. Dostal jsi ho?
No, tak úplně to nebylo. Mám kolo vlastní, takže služební nepotřebuji. Ale to služební auto jsem skutečně odmítl, protože těch aut už je kolem nás dost a já nemám potřebu zatěžovat rozpočet města ještě dalšími výdaji na nákup služebního vozu a plat řidiče. Mnohem víc bych uvítal, kdyby se na magistrát v centru města dalo bezpečně dojet na kole. To je ale věc, kterou nejde zařídit ze dne na den. A místo speciální osobní „náměstskovské“ výjimky pro vjezd do pěší zóny na kole budu raději pracovat na tom, aby podobnou „výjimku“ dostali všichni cyklisté bez rozdílu.

Určitě jsi v této souvislosti narazil na problém „pěší zóna a vjezd cyklistů“. Jedním z vašich plánů je její zpřístupnění. Jak by mělo vypadat?
Ta jednání o podobě zpřístupnění centra města cyklistům jsou skutečně neuvěřitelně složitá. Především zástupci Dopravního inspektorátu Policie ČR mají stále řadu konzervativních výhrad. Proto jsem se rozhodl prosazovat tu věc postupně, po krocích. První fáze záměru otevření pěší zóny cyklistům se pravděpodobně bude vztahovat pouze na určité trasy, které by cyklisté mohli využívat celodenně (v současné době se na kole v pěší zóně lze pohybovat pouze v době od 17:00 do 9:00). Půjde o trasy napříč centrem. Určitě budeme chtít propojit Šilingrovo náměstí směrem na Malinovského náměstí. A vhodnou trasu budeme hledat i ve směru od Moravského náměstí k hlavnímu nádraží. Celodenní průjezd cyklistům umožníme i ulicí Joštovou. Omezením však bezpochyby bude, že cyklisté nesmí ohrozit chodce, což je běžné pravidlo platící v těchto případech ve všech pěších zónách.

Proč jenom vybrané trasy a ne celá pěší zóna?
Protože v pěší zóně jsou ulice, které by podle mého názoru měly zůstat primárně pro chodce. Jedním příkladem za všechny je třeba Česká. Ta je opravdu intenzivně využívanou pěší zónou a cyklistický provoz do ní skutečně nepatří. Ale ten důvod v tuto chvíli spočívá především v tom, že úplné zpřístupnění pěší zóny není v tuto chvíli úplně prosaditelné. Lidé nejsou zvyklí, že by se v pěší zóně pohybovali i cyklisté. Možná později, až se ukáže, že spolu mohou fungovat bez problémů, pak se podaří ostatní zastupitele i dopravní policisty přesvědčit, že otevření možnosti pohybu cyklistům ve větším množství ulic v centru města nebude takový problém.

Kdy budete o otevření pěší zóny jednat?
Já doufám, že se rozhodne do konce prázdnin.

Podíváme-li se na současný stav cyklostezek, Brno zatím není nejpřívětivější. Ačkoliv má magistrát zpracovánu studii návrhů vedení možných cyklotras a stezek, praxe pokulhává a mnoho se neděje. Proč?
Není pravdou, že se nic neděje, vysvětlím to v kontextu. Jakákoliv stavba musí nejprve projít systémem schvalování v kolektivních orgánech města. V první řadě je potřeba schválit tzv. technicko-ekonomické zadání, což je popis dané stavby s odhadem potřebných nákladů a návrhem, jak se její financování začlení do rozpočtu města. Teprve poté se může začít pracovat na konkrétní projektové dokumentaci. V tuto chvíli se zpracovává technicko-ekonomické zadání pro pět základních cyklotras popisovaných v generelu. Pak bude možné začít připravovat konkrétní projekty na výstavbu vybraných úseků. O tom, které dostanou prioritu, se budeme bavit v rámci pracovní skupiny pro cyklodopravu fungující pod odborem dopravy magistrátu. Možná to trvá trošičku déle než by bylo záhodno, ale bohužel metodika vynakládání veřejných prostředků je poměrně složitá a vyžaduje několikanásobné projednávání výdajů v různých etapách přípravy projektu, ale v principu je to tak správně, protože utrácení veřejných peněz musí být pod kontrolou.

Kdy se tedy můžeme těšit na nové úseky cyklostezek?
V tuto chvíli jsou před dokončením čtyři úseky. Prvním je trasa Valchařská-Olší v Maloměřicích; druhým je úsek od soutoku Svratky se Svitavou směrem na sever k ulici Kaštanové, dále se dokončuje příprava úseku Veslařská-Sokolovna Komín a ve fázi dokončování projektu je i čtvrtý úsek Křenová-Cejl. Narážíme zde bohužel na problémy majetkoprávního vypořádání. Například na Komínských loukách někteří lidé chtějí prodat pozemek za nepřijatelně vysoké ceny, říkají si o 10.000 Kč za m2, což nemůže být ze strany města akceptováno. Jiným případem je cyklostezka na jihu, u soutoku pod ulicí Kaštanovou, kde není dokončena studie protipovodňových opatření. Z toho důvodu se všichni dosud báli říci přesně kótu, na které cyklostezka povede, protože si nebyli jisti, jak vysoké budou hráze. To už je ale dnes zdá se vyřešeno. To jsou praktické komplikace na které narážím. Ale zásadní problém, který momentálně vidím, je dědictví minulého vedení. Kromě zmíněných čtyř úseků nejsou připraveny žádné další projekty. Proto, pokud se něco zasekne například kvůli pozemkům, není možné převést peníze na jiný připravený projekt. Proto budeme na nebližší schůzce pracovní skupiny pro cyklodopravu rozhodovat, která opatření by se dala rychle připravit a kam by letos nevyčerpané peníze mohly jít. Pro názornost, dokážu si představit, že by bylo možné rychle připravit například projekt na poptávkový semafor na Hladíkové.

Mluvíš o pracovní skupině pro cyklodopravu, mohl bys ji blíže představit?
Skupina je pracovním orgánem, který má zajistit koordinaci jednotlivých úseků magistrátu městských firem, které na přípravě cykloprojektů pracují. Je tu od toho, aby se to, co se naplánuje a zastupitelstvo schválí, skutečně také začalo realizovat. Na jejích jednáních se referuje o tom, jak pokročila příprava, řeší se operativně problémy, které v přípravě nastaly, plánuje se jak se má postupovat v přípravě dál. Právě nyní se věnujeme některým dalším cyklotrasám, které zatím nebyly řešeny. V tomto ohledu by čtenáře mohly zajímat dvě: oddělená stezka od Rakovce k hradu Veveří a projekt, který už sice není na území města Brna, ale na kterém budeme spolupracovat s obcí Bílovice za podpory Jihomoravského kraje, a to je zlepšení povrchu stávající cyklotrasy z Obřan do Bílovic. Další věcí, jíž se skupina zabývá, je financování cykloprojektů z evropských fondů.

Kdo je členem komise?
Jak už jsem říkal, tvoří ji především úředníci magistrátu, do jejichž kompetence cyklodoprava spadá (zástupci odboru územního plánování, odboru dopravy a investičního odboru) dále pak pracovníci Brněnských komunikací a městských částí, přes něž mají stezky vést, projektanti, kteří připravují projekty na jejich realizaci a zpracovatel cyklistického generelu, Adolf Jebavý. Nedílnou součástí jsou však také zástupci neziskových organizací, které se cyklodopravou zabývají například Jirka Jedlička za klub Bicybo a nově i Miloš Hotař za Nadaci Partnerství.

Jedním z tvých záměrů bylo zřízení funkce cyklokoordinátora, který by se věnoval speciálně a pouze tématu cyklistické dopravy v Brně…
V tuto chvíli má cyklodopravu na starosti člověk z odboru dopravy. Jeho úkolem je koordinace činnosti pracovní skupiny. Záměr zřídit samostatné místo pro člověka, který by se věnoval pouze cyklodopravě, tu stále je, ale v současnosti zkoušíme, zda to je možné zvládnout i bez navyšování počtu úředníků. Během nejbližších měsíců uvidíme, jak to bude fungovat ve stávajícím modelu. Zatím jsem se při pravidelných konzultacích s lidmi z neziskových organizací shodli na tom, že necháme systém takový, jaký je a budeme zkoušet v rámci něho posouvat věci dopředu.

Jaké změny nás v oblasti cyklodopravy čekají do konce roku?
Jsem nerad věštcem. Myslím, že do konce tohoto roku se žádné převratné změny čekat nedají. Ono připravit k investici novou stavbu není otázkou dnů ani týdnů. Proces je složitý nejen uvnitř magistrátu, ale je samozřejmě daný také stavebním zákonem. Bude proto dobíhat deficit, který máme z přípravy projektů v minulosti. Půjde tedy především o práci, která sice není úplně vidět, ale je potřeba ji udělat. Nicméně doufám, že se letos začnou stavět některé ze zmíněných čtyř úseků cyklotras. Hodně bude záležet na externích okolnostech, jakými je například ochota některých občanů odprodat kousíčky svých pozemků v trase cyklostezek. Také bych byl rád, kdyby se letos podařilo otevřít celodenně některé trasy přes centrum města.

Co bys vzkázal lidem, kteří po Brně na kole jezdí?
Hlavně to, aby nejenom vytrvali, ale zesílili ty své veřejné aktivity, ve kterých jasně dávají najevo, že chtějí, aby se infrastruktura pro cyklodopravu rozvíjela a rozvíjela se rychlejším tempem. Pro nás, kteří jsme za tyto věci zodpovědní, není nic důležitějšího než vědět, že o to, co se snažíme prosazovat, lidé opravdu stojí. Pro zdárný průběh diskusí o prioritách za co se mají městské peníze utrácet, je moc důležité, aby bylo vidět, že je v Brně hodně lidí, kteří stojí o vylepšování infrastruktury pro cyklisty. Bez této podpory, kterou mají kupodivu dobře zajištěnu všichni motoristé, bez podpory cyklistů, kteří jezdí na kole nejen sportovně, ale i do práce či do školy, se úspěchy čekat nedají. Proto také dost často prohráváme. Motoristé dokáží svůj nesouhlas dát veřejně najevo. Cyklisté zatím ne, alespoň ne tak důrazně.

A slovo na závěr?
Snad jen ještě k té aktivitě lidí. Jsem rád, když se aktivity neomezují jenom na petice, důležité jsou i konkrétní podněty lidí na zlepšení. Můžu říci případ. Když byla kvůli výstavbě lávky přes řeku Svratku uzavřena cyklostezka od křižovatky Poříčí-Heršpická směrem do Komárova, několik lidí si stěžovalo, že se tudy nedá jezdit. Kontaktoval jsem investora lávky, a domluvili jsme se, že bude nabídnuta objízdná trasa. Věřím, že takovýmto rychlým zásahem lze hodně věcí vyřešit. Lidé se ale musí ozvat, říci, co potřebují, co by chtěli, upozornit, že někde něco nefunguje. Není v silách náměstků, aby věděli o všem, co se kde šustne. Za takové podněty jsem velice rád, protože je můžeme řešit a vycházet lidem vstříc.

Mgr. Martin Ander, Ph.D. (1975) Vystudoval matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity. Od roku 2002 působil jako ředitel ekologické organizace Hnutí DUHA. Na podzim 2006 uspěl v komunálních volbách za Stranu zelených a od nového roku zastává funkci náměstka primátora pro rozvoj města. Do jeho kompetence spadá územní plánování, ochrana životního prostředí a koncepční záležitosti v oblasti dopravy. Dopravě se věnuje dlouhodobě. Již od roku 1994 se aktivně angažuje proti výstavbě rychlostní silnice R43 přes Brněnskou přehradu, stál také v čele kampaně proti odsunu brněnského nádraží.

Své náměty ke zlepšení infrastruktury pro cyklistickou dopravu v Brně můžete zasílat na adresu: ander.martin@brno­.cz

Cyklistický generel Základní koncepční brněnský materiál. Jedná se o studii zpracovanou Adolfem Jebavým, která analyzuje možnosti vedení cyklistických stezek a tras na území města Brna. V generelu jsou popsány možnosti napojení jednotlivých městských částí na centrum města. Mapu návrhu najdete zde.

Článek byl převzat ze stránek www.brnonakole.cz

Miloš Hotař, 25.08.2007
Blogy

Galdhøpiggen 2017

 ()
Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když loď si razí cestu k cíli. Naším cílem byl Galdhøpiggen. Po 502 km na kole jsme si postavili stan ve vřesovišti na břehu řeky Visa kousek před Spiterstulenem, který je 1100 m n. m. V pondělí…
Quatsch | 24.06.2017

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z Vrchlabí do Hřenska. Do Vrchlabí jsem se vypravil vlakem v pondělí 12.6. Cesta byla pestrá, protože cestovalo hodně školáků na školních výletech. Byl jsem jenom pozorovatel a moc jsem se…
vlakr | 23.06.2017

Maďarsko cyklistům (ne)přející

 ()
Úvod Po několika zkušenostech s putováním na kolech (Graz - Břeclav, Praha - Brno, Linz - Znojmo, Šumava), jsme se s kamarádem Radimem rozhodli, že zkusíme něco lehce delšího, než 3 - 4 denní výlet. A tak se v našich hlavách, a pak i v mapě zrodil cyklovýlet po Maďarsku. Den 1., 3. 6. 2017, sobota…
fractal | 14.06.2017

Jak jsem nedokončil Půlželezňák

 ()
Jelikož moje videa zatím úspěchy neslaví, zkusím opět napsat nějakou pohádku a uvidím, zda to dopadne lépe... Pohádka Bylo nebylo jedno lehokolo a to chtělo jezdit na triatlony... dobře, tak ne, lehokolu by stačilo jezdit po silnici, to spíš lehokolista nepochopil, proč mu v dětství zakázali běhat…
Jrr | 29.05.2017

Pěší zóny na Praze 1

Někteří z Vás jste možná už tuto kauzu zaznameli. Jedná se o to, že Radní Prahy 1 chtějí zakázat jízdní kola a koloběžky v pěších zónách od 10:00 - 18:00. Cyklisté celou dobu nevadili, bohužel se po zákazu segwaye podnikatelé přeorientovali na elektrické koloběžky. Problém můžou být i velké skupiny…
Simi184 | 05.05.2017

O čem se mluví:

Ostatní – cyklo Jaké to bylo dneska 66. před 8 minutami
Komentáře k blogu Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe před 18 minutami
NEcyklo CO VÁS ZAUJALO 160 dnes v 15:13
Vyjížďky, srazy, akce bohoslužba v kapli zámku Bečov dnes v 14:39
Komentáře k blogu Galdhøpiggen 2017 dnes v 14:30
Cestování na kole Jakou navigaci vybrat? dnes v 14:04
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

327 cyklistů (25 přihlášených)

Galdhøpiggen 2017

Hirtshals se za obzorem ztrácí, Larvik se z moře vynoří, nám cestu krášlí změna, nad mořskou vlnou pěna, když…
Quatsch | 24.06.2017

Z Vrchlabí do Hřenska podél Labe

Jaro pokročilo, takže je čas na další cyklovýlet. Jako první letošní přišla na řadu jízda podél Labe z…
vlakr | 23.06.2017

Maďarsko cyklistům (ne)přející

Úvod Po několika zkušenostech s putováním na kolech (Graz - Břeclav, Praha - Brno, Linz - Znojmo, Šumava),…
fractal | 14.06.2017