reklama

Korsika – ostrov lásky

Perla středomoří, Amerika v malém, pohoří v moři. To všechno jsou přídomky, kterými se pyšní Korsika, čtvrtý největší a možná nejkrásnější ostrov ve Středozemním moři. Cesta z Prahy tam trvá přibližně 24 hodin, ale výsledek za to rozhodně stojí, čeká vás učiněný ráj. Ať už jste cyklisti, horolezci, potápěči, milovníci starobylých měst nebo jednoduše toužíte po krásných plážích bez rušivých hotelových komplexů, Korsiku si zamilujete.

Foto: CK Alpin-Tour

Když jsem poprvé šlápnul do pedálů vstříc korsickým kopcům, bylo to neopakovatelné. Ujel jsem sotva pár kilometrů, když se přede mnou najednou otevřel překrásný výhled. Z panenské zátoky se strmě zdvihaly zelené hory, vše zalité ranním sluncem. Vytáhl jsem foťák a scénu si vyfotil. Nádhera. Znovu jsem sedl na kolo s odhodláním vytrvale stoupat, jenže už za nejbližší zatáčkou mě zastavil další, snad ještě kouzelnější pohled. Tentokrát hluboké údolí s malým kaňonem a horskou řekou na dně, v pozadí zlatavé skalní masivy. Neodolal jsem a udělal další fotku. Jak myslíte, že to vypadalo za třetí zatáčkou? A tak to bylo na Korsice už pořád, jedna přírodní krása střídá druhou v tak neuvěřitelném tempu, až jsem měl pocit, že je prakticky jedno kudy a kam se vydám.

Korsika je díky své hornatosti (nejvyšší vrchol Monte Cinto dosahuje nadmořské výšky 2706 m) neobyčejně rozmanitá, botanikové rozlišují podle nadmořské výšky tři pásma. Ve spodním pásmu do 500 metrů roste tzv. macchie. To jsou neprůchodné, několik metrů vysoké křoviny na hustém koberci nejrůznějších vonných bylin (vřes, rozmarýn, levandule, lilie, kapradí, cistrózy a další), tu a tam je možné zahlédnout i korkový dub, jedlý kaštan, fíkovník apod. Macchie je po celý rok zelená, ale zvlášť půvabná bývá na jaře, kdy kvete a barví tak pobřežní oblasti ostrova do žluta, tou dobou také nejsilněji voní. Omamná vůně korsické macchie je skutečně nezapomenutelná, dokonce sám Napoleon Bonaparte tvrdil, že při svých plavbách Korsiku z moře dřív cítí než vidí.

Druhé pásmo v nadmořské výšce 500 až 1500 metrů tvoří převážně bukové, kaštanové a nádherné borovicové lesy. Korsika v těchto výškách vypadá úplně jinak než v prvním pásmu, místy spíše než středomořský ostrov připomíná přírodu Kanady nebo třeba Norska. Nádherně je na příklad v okolí horské vesnice l´Ospedale. Tamní borovicové lesy protkané kaskádovitými řekami a horské jezero patří určitě k nejkrásnějším oblastem Korsiky. Krásu druhého pásma navíc umocňuje fakt, že se tam vydá jen menšina turistů, což jej dělá i v hlavní sezóně ideálním místem pro duševní odpočinek v neobyčejně hezkém prostředí.

Třetí a nejvyšší vegetační pásmo sahá až do výšky 1900 metrů nad mořem. Tady se udrží již pouze trpasličí jalovce, olše a horské louky.

Korsická příroda je bezpochyby úchvatná, ale rozhodně není tím jediným, co Korsika svým návštěvníkům nabízí. Bonapartův ostrov má i dlouhou a bohatou historii, která prosvítá po celém ostrově.

Za zmínku stojí poměrně četná naleziště megalitických menhirů, dolmenů (pohřební památníky z kamenných bloků) a jiných památek dokazujících lidskou přítomnost na Korsice už před více než 5000 lety. Na tyto hrubě opracované kameny, často s lidskou podobou je možné narazit prakticky po celém ostrově.

Dávné časy na vás dýchnou také, pokud navštívíte některé z místních měst. Typické korsické město je zaříznuto v prudkém kopci, protkáno mnoha úzkými uličkami, samozřejmě nechybí malé tržiště, kostel, alespoň jedna socha Napoleona a honosný hřbitov. Korsičané zejména v časech proslulé vendety věnovali velkou pozornost pochovávání svých mrtvých, kterým stavěli velké a bohatě zdobené hrobky. Dnes se žertem říká, že obyvatelé Korsiky lépe ,,bydlí“ po smrti, než během života. Za návštěvu stojí mnoho tamních měst a městeček, Ajaccio, Sartene, Corte, Bastia a další, ale nejkrásnější ze všech je bezpochyby Bonifacio. Maličké město v nejjižnějším cípu ostrova, které vyrostlo původně jako pevnost na 64 metrů vysokém vápencovém útesu ze tří stran obklopeném mořem. Zvlášť nádherný pohled na Bonifacio bývá večer, kdy slunce barví jindy bělavé útesy do zlata. Korsický Gibraltar, jak se městu také přezdívá (do Sardinie je to odsud pouhých 12 kilometrů), byl v minulosti díky své unikátní poloze významnou vojenskou základnou a dějištěm mnoha bitev. Dnes se však již žádného násilí na Korsice obávat nemusíte, čeká na vás jen nádherná příroda, křišťálové moře, zajímavá historie a většinou i velice přívětiví lidé.

Fotogalerie

Ondra Nejedlý, Adventura, www.adventura.cz, 23.04.2005
Vyzkoušejte
 (CK Bondo)

Korsika na kole: Nejkrásnější ostrov

Francie
25.05.2018 - 10 dní
cyklistický
Autobusem
16 900 Kč
Do vaší knihovny

Kolmo na Moskvu

Milan Martinec
a další cyklocesty po Evropě
Severní polární kruh, Balkán, Moskva, Cabo da Roca Zaslechnete občas dálek volání a máte chuť vyrazit na kole někam hodně daleko? Říkáte…
299 Kč

Poutnický deník

Jiří Bouda
Tři cesty: do Santiaga de Compostela, odtamtud zpět a ještě do Paříže
Kniha akademického malíře Jiřího Boudy (syn Cyrila Boudy) shrnuje zážitky z jeho velkých cest na kole po Evropě, které absolvoval v…
499 Kč
Blogy

Poslední cesta

 ()
S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému zálivu a zpátky, 4 až 5 měsíců na kole. Nedostala jsem neplacené volno, rozhodli jsme se cestu odložit na příští rok a letos vyrazili "jenom" na Balkán, Řecko mělo být otočným bodem. Během…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc", jíž bezesporu tato sadomasochistická akce je. Naštěstí se mi zmíněný článek dostal do ruky až po absolvování mého prvního ročníku. Vše v něm popisované je totiž pravda pravdoucí, ale nejsem…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky. Nějak před třemi týdny jsem se chtěl alespoň na mapě podívat kde a jaké by se tam daly naplánovat nové trasy a pokud by bylo opravdu hezky tak bych si tam kolem …
Lelek-nakole | 05.11.2017

Expedice 114 - Jizerské hory

Je čtvrtek , 22. června, okolo čtvrt na jedenáct, když vystupujeme se sousedem Pepou v Tanvaldu, z lehce zpožděného rychlíku od Prahy. V tu dobu už máme za sebou pár hodin cesty. Z našeho města X jsme vyrazili časně ráno, přesněji v půl páté. Při tom jsme zavzpomínali, jak jsme jezdili, oba,…
Stanley58 | 29.10.2017

Reportáž psaná na kole 1.

 ()
Jezdím do práce na kole. Pokud máte takového kolegu nebo kolegyni, prosím, ušetřete je soucitných pohledů a poznámek, a to i když prší nebo mrzne. Máme pro to určitě svoje důvody. Třeba se nám nechce řídit, nemáme na autobus, přináší nám to radost z pohybu, z překonání sebe samého nebo jsme nějak…
Martynka | 04.10.2017

O čem se mluví:

NEcyklo Úpadek výbavy na hory před 10 minutami
Zaujalo 175 před 15 minutami
Komentáře k článkům Třeboňsko na kole: Jindřichův Hradec – Nežárka dnes v 19:50
Cestování na kole Jaké to bylo dneska 70. dnes v 18:36
Komentáře k blogu Poslední cesta dnes v 18:26
Technické rady Na těžko, s přívěsem.. dnes v 18:08
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

209 cyklistů (24 přihlášených)

Poslední cesta

S Pavlem, s mým úžasným manželem, cestovatelem tělem i duší jsme letos plánovali cestu do Persie, k Perskému…
pavelv | 15.11.2017

Vzpomínka na Krále LP 2013

V návaznosti na známý kultovní článek „Jak jsem jel Krále Šumavy" bych ráda zveřejnila svůj pohled na „věc",…
Martynka | 09.11.2017

Nejsou Chřiby jako Chřiby

Chřiby jsou krásné a pro kolo i zajímavé, proto mě docela mrzelo, že jsou pro mě docela z ruky.…
Lelek-nakole | 05.11.2017