Na veliké cestě – část 2. – Trasa

V této části najdete popis trasy, kterou jsme s našimi dětmi projeli v létě roku 2006.

Vyznačení trasy na mapě
Vyznačení trasy na mapě
Foto: Václav Vrtal

Ostřílení cestovatelé se možná usmívají pod vousy. Nazvat Podunajskou stezku, jednu z nejznámějších a nejbezpečnějších tras v Evropě „Velkou cestou“, to chce notnou dávku entuziasmu. Velikost téhle cesty ale byla daná něčím jiným – tím, co udělala pro naši rodinu.

Celkem jsme našlapali 1 300 km. Hlavním motivem trasy byly řeky – cesta vedla z Prahy podél Labe směrem na východ. V Zábřehu na Moravě jsme se otočili směrem na jih podél řeky Moravy, přes Hanou a Slovácko na Slovensko a dále k Dunaji. Velká řeka Dunaj vedla naše kola od Stockerau až na rakousko-německé hranice a z Německa přes Šumavu opět domů do Prahy. Kromě několika přívozů na vodní cestě jsme si nepomáhali jinými prostředky a trasu poctivě odšlapali na kolech.

Těžké vybavení nás navedlo k výběru cesty s minimálním převýšením. Ale Česko má takovou šikovnou polohu, díky které se nevyhnete evropskému rozvodí. Prakticky je to taková střecha Evropy, ze které stékají vody na jednu stranu do Černého, na druhou do Severního a na třetí do Baltského moře. Přechody jsme zaplatili skřípěním zubů, kolen a přehazovaček. Střecha Evropy nám dala zabrat. Na vrcholu prvního kopce kousíček před Zábřehem jsme do sebe nasypali pytel datlí, při stoupání z dunajského údolí jsme si už preventivně práskli cukr předem. Díky tomu jsme nakonec zvládli obě rozvodí celkem dobře.

Výběr trasy je vůbec vždycky trochu oříšek. Mapám rozumím asi tak jako koza petrželi, to mi ale nezabrání, abych nemluvila neustále do výběru cesty. Václava svými otázkami doháním k šílenství. I když musím uznat, že za těch třináct let co jsme spolu, si už trochu zvykl. A když se navíc začnu zajímat, jestli jsme náhodou nemohli jet nějakou cestou, která je kratší, méně kopcovitá nebo má lepší povrch, začínají vzduchem lítat elektrické výboje. Na předchozích cestách jsme se tak různě rozcházeli, hledali a zase nacházeli, házeli po sobě vším možným a dávali si názvy, která se obvykle v literatuře vytečkovávají. Letos to bylo jiné. Díky holkám jsme přece jen elektřinu udrželi na uzdě a hádek bylo minimum.

Nikam jsme nespěchali, a tak jsme se posouvali jenom zvolna. Už během příprav jsme si řekli, že nejsou důležité nějaké normy, denní dávky kilometrů nebo tak něco podobného. Hlavní bylo táhnout za jeden provaz a všem situacím čelit společně. Museli jsme jenom velmi málo věcí – najít si dobré místo ke spaní, uvařit a být spolu.

Než jsme si zvykli na pořádek věcí v zavazadlech, hodně dlouho jsme každý den ráno balili. Za celou cestu se nám až na malé výjimky nepodařilo vyrazit za méně než tři hodiny od probuzení. Přesouvali jsme se navíc většinou v době, kdy holčiny spaly. To znamená, že v sedlech kol jsme denně netrávili víc než 3–4 hodiny. Občas jsem se propadala do pocitů zoufalství. My se snad nikdy neposbíráme a nevyjedeme! Než jsme se sbalili po snídani, byl skoro čas na přípravu oběda. Skoro se až divím, že jsme se při tom všem hraní, blbnutí, úklidu, vaření a balení taky dokázali někam přesunout.

Seriál Na veliké cestě:

1. část – Přípravy
2. část – Trasa
3. část – Jak to snášely děti
4. část – Jídlo a vaření
5. část – Zdraví
6. část – Jak jsme spali

Fotogalerie

Vyznačení trasy na mapě U lipicánů v Kladrubech nad Labem Mladečské jeskyně Mladečské jeskyně Kroměříž a její květinové zahrady … a kroměřížské koupaliště Rakouský Tulln se o cyklisty stará a je tam hezký kemp Rakouský Tulln se o cyklisty stará a je tam hezký kemp Stein an der Donau Dürnstein V dětském světě uprostřed ovocných sadů v Rossatz-Arnsdorf Přívoz přes Dunaj Přívoz přes Dunaj Evropské rozvodí Dunaj-Labe nám dalo zabrat Na Greenway Rožmberského dědictví na cestě do Č. Budějovic Pod temelínskými věžemi, dříve obec Temelínec V hospodě U rybníka v Chřešťovicích A doma je holt doma
Jitka Vrtalová, 20.12.2006
Do vaší knihovny

Každý kopec stojí za … TO

Milan Silný
Volné pokračování knihy „Každý kopec má své ... NEJ“, oceněné 3. místem mezi cestopisy v mezinárodní soutěži TOURMAP 2010
Motto knihy: „Ti, kdož kopce vynechávají, polovičními cyklisty zdají se býti, neb zejména kopce pepřem a solí cyklistiky jsou.“ …
299 Kč

Atlas ČR s cyklotrasami

Česká republika 1:240 000
Nové vydání Aktualizované vydání Atlasu České republiky zobrazuje úplnou silniční síť a je doplněno značenými mezinárodními, dálkovými a…
164 Kč
Blogy

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

 ()
Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska, Kroměřížska a Zlínska.  Začnu v Holešově, který se pro mě, v tuto chvíli, stal přechodným „domovem." Samotný Holešov vybízí k návštěvě zámku či přilehlého parku. Mimo jiné je zde i židovský hřbitov.…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

 ()
Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

 ()
Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle, muzeum SNP V Banské Bystrici, Jankov Vršok a některé další, ale mohyla spoluzakladatele Československa M. R. Štefánika na Bradle se mým cestám nějak vyhýbala. V minulém režimu, kdy se…
jarpal | 05.11.2016

Expedice 112 Z Mnichova do Petrohradu

 ()
Prší! Jak jinak. Prší celý týden. Předpověď na víkend je ale poměrně příznivá a tak jsme vyrazili. Tedy zatím jsem vyrazil sám, soused Pepa se připojí. Je 16. června 2016. Vystoupil jsem z Pendolina v Plané u Mariánských Lázní a teď tu stojím pod stromem u nádraží a přemýšlím, co dál. Zdá se, že…
Stanley58 | 12.10.2016

Trasa Praha – Brno za čtyři hodiny

Na kole, po lesních cestách a s blouděním. Myslíte si, že není možné ujet na horském kole trasu Praha – Brno (Navíc přes Rokycany) s blouděním v lesích za čtyři hodiny? Je to možné! Až dočtete, pochopíte. Ale od začátku. Ten začátek je kousek pod Prahou, v Nepomuku. (Znalci jednoho nejmenovaného…
Stanley58 | 05.10.2016

O čem se mluví:

NEcyklo Co vás vytočilo 109 dnes v 09:10
S dětmi na kole Kolo pro děti na Vánoce dnes v 08:09
Vyjížďky, srazy, akce Nepetche XIII. dnes v 07:22
Technické rady Jaka 20"-skladacka na vylety včera v 23:16
Komentáře k článkům Bikesharing Rekola v roce 2017 poroste, investuje do nich… včera v 22:49
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

135 cyklistů (11 přihlášených)

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska,…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle…
jarpal | 05.11.2016