Pražští památkáři: Cyklisty do centra nechceme

Proč není dodnes v centru Prahy ani metr použitelné severozápadní cyklostezky podle břehu Vltavy? Proč se do hlavní budovy městské knihovny v Praze nedá jet na kole?

Náplavka na Rašínově nábřeží
Náplavka na Rašínově nábřeží
Foto: Václav Vrtal

Protože kdyby začalo víc lidí jezdit na kole místo autem, zničilo by to historický charakter města!

Dopisoval jsem si nedávno s Technickou správou komunikací na téma, proč jsou cyklisté jedoucí po Rašínově nábřeží směřování na náplavku, když ta je díky povrchu z kočičích hlav na kole nesjízdná nebo jen se značnými obtížemi, v malé rychlosti a s nejvyšší opatrností (v žádném případě pak ne na kole silničním). Dostalo se mi odpovědi, že z důvodů četných stížností na povrch „cyklostezky“ se bude povrch nejspíš příští rok opět předělávat. Tedy, že se vyndají kočičí hlavy 16×16 a dají se tam kočičí hlavy 10×10…

Píšu: „[…] Kdybyste si k tomu vzali nějakého cyklistu, tak poté, co jste vydláždili (zabrousili, zazálivkovali – postupně) první metr, tak by vám k tomu musel říct, že to k ničemu nebude. Tady evidentně nefungují nějaké základní plánovací a kontrolní mechanismy. Kdo je za tohle zodpovědný?

A copak v zahraničí není dost cyklostezek na to, abychom my Češi s naším mizivým rozpočtem na tyhle věci nemuseli dělat experimenty s tím, jaký že druh dlažby je a není pro cyklostezky vhodný? :)“

V odpovědi pan Pavel Čzech objasňuje: „[…] TSK nepředělávala žádnou dlažbu na Rašínově nábřeží, bylo provedeno pouze broušení dlažby a výplň spar, výplně spar provádíme po určité době na všech komunikacích z dlažeb. Pro Vaši informaci uvádím, že z hlediska památkové péče – viz vyjádření Národního ústavu památkové péče a odboru památkové péče magistrátu je možno použít pro vrchní konstrukci pouze žulovou dlažbu 16×16 cm, pouze ve vyjímečném případě a po novém odsouhlasení žulovou dlažbu 10×10 cm, jiný materiál jako např. beton, živice, apod. je naprosto nepřípustný. Orgány památkové péče jsou dotčenými orgány státní správy a není možno nerespektovat jejich vyjádření. […] Jezdím také na kole, byl jsem i v evropských velkoměstech Vídeň, Amsterodam, Oslo, Paříž a v těchto městech je situace diametrálně [jiná], neboť nemají památkovou rezervaci v takovém rozsahu jako v Praze, a proto mohou použít jiné materiály než v Praze. Z výše uvedeného je patrné, že jiný materiál než žulová dlažba na náplavce v Praze 1 a 2 není možno použít.“

Jak by ne, Praha je přeci pupek světa.

V odpovědi se jen podivuji: „[…] Že je v těchto městech situace diametrálně odlišná nemohu než souhlasit. Je mi ale zatěžko uvěřit, že by rozhodnutí vedoucí k ještě většímu rozšíření automobilové dopravy a naopak potlačení např. dopravy na kole památkové rezervaci nějak prospívala a ji chránila.

Uvedu za všechny příklad Karlova mostu. Na pravém břehu Vltavy je před vstupem na něj nádherná historická dlažba, ta po pár metrech končí a tam je semafor a souvislá kolona automobilů. Jestli pod těmi automobily je asfalt nebo žulová dlažba teď nevím a upřímně mě to příliš nezajímá, protože pod těmi automobily stejně není vidět a ta šňůra je tam snad věčnější než ona dlažba. Nemám nic proti automobilové dopravě, ale sem se prostě naprosto zásadním způsobem nehodí.

Město, které toto dopustilo, nemůže, pokud si jeho představitelé mají zachovat v očích občana nějakou vážnost, současně tvrdit, že zřízení cyklisticky (kočárky, na bruslích) sjízdného pruhu na náplavce by nějak poškodilo památkovou rezervaci. Nemusí jít nutně o ošklivý beton, ale třeba o drobné kostky, ze kterých je dlážděn chodník nad náplavkou.“

Asi na tom však něco bude. Včera mi přišla odpověď na můj email, ve kterém jsem se ptal, kde je možné si uložit kolo po dobu návštěvy Ústřední městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí.

Paní Drahomíra Dvořáková píše: „[…] Celá záležitost ohledně Vašeho doplňujícího emailu byla znovu projednána a výsledkem je potvrzení stávajícího stavu, tzn. v prostorách Ústřední knihovny skutečně není místo pro bezpečnou úschovu kola, tedy nelze použít např. prostoru za informačními tabulemi, či využít k tomuto účelu prostoru šaten. Tyto prostory nejsou k tomuto účelu určeny a nelze je tedy z bezpečnostního hlediska používat. Při generální rekonstrukci Ústřední knihovny v období 1996–1997 se počítalo s možností umístit stojany na kola před budovu Ústřední knihovny, bohužel však tato myšlenka byla odmítnuta odborem památkové péče MHMP. […]“

Pro informaci čtenářů, kteří nejsou z Prahy, ještě dodávám, že před budovou knihovny je tam ve středu náměstí docela velké parkoviště a auta parkují i ve všech bočních ulicích. Takový stojan s pár koly, ten by ale dal Praze zabrat!

Poznámka: Text byl převzat z Britských listů.

Fotogalerie

Náplavka na Rašínově nábřeží Detail povrchu na náplavce Náplavka na Rašínově nábřeží Náplavka na Rašínově nábřeží
Hynek Hanke, 16.12.2006
Do vaší knihovny

Na kole ke hvězdám

Jiří Grygar a kol.
Průvodce po hvězdárnách a planetáriích
Co to je EBICYKL Tipy na týdenní cykloputování Průvodce po hvězdárnách a planetáriích Astrofyzika RNDr. Jiří Grygara, CSc. není třeba…
349 Kč

Cyklotoulky s dětmi, vozíkem a nočníkem

Markéta Hroudová a Luděk Zigáček
Po cyklostezce ODRA-NISA k moři na Rujanu a Polskem zpět domů
První knižní přiblížení krásné, ale lehce opomíjené dálkové cyklostezky lemující hraniční řeky mezi Německem a Polskem. Tento cestopis…
259 Kč
Blogy

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

 ()
Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska, Kroměřížska a Zlínska.  Začnu v Holešově, který se pro mě, v tuto chvíli, stal přechodným „domovem." Samotný Holešov vybízí k návštěvě zámku či přilehlého parku. Mimo jiné je zde i židovský hřbitov.…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

 ()
Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro cyklodovolenou část naší země, kde jsme ještě nebyli a to Českou Sibiř. Jako základní kemp byl zvolen Kemp Orion, který se skládal asi z 30ti chatek, sociálek a restaurace. O České Sibiři jsem věděl…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

 ()
Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle, muzeum SNP V Banské Bystrici, Jankov Vršok a některé další, ale mohyla spoluzakladatele Československa M. R. Štefánika na Bradle se mým cestám nějak vyhýbala. V minulém režimu, kdy se…
jarpal | 05.11.2016

Expedice 112 Z Mnichova do Petrohradu

 ()
Prší! Jak jinak. Prší celý týden. Předpověď na víkend je ale poměrně příznivá a tak jsme vyrazili. Tedy zatím jsem vyrazil sám, soused Pepa se připojí. Je 16. června 2016. Vystoupil jsem z Pendolina v Plané u Mariánských Lázní a teď tu stojím pod stromem u nádraží a přemýšlím, co dál. Zdá se, že…
Stanley58 | 12.10.2016

Trasa Praha – Brno za čtyři hodiny

Na kole, po lesních cestách a s blouděním. Myslíte si, že není možné ujet na horském kole trasu Praha – Brno (Navíc přes Rokycany) s blouděním v lesích za čtyři hodiny? Je to možné! Až dočtete, pochopíte. Ale od začátku. Ten začátek je kousek pod Prahou, v Nepomuku. (Znalci jednoho nejmenovaného…
Stanley58 | 05.10.2016

O čem se mluví:

[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

196 cyklistů (23 přihlášených)

U mě dobrý aneb ideální místo pro cykloturistiku

Rád bych se s Vámi podělil o některá místa, cíle, krásy či tajemství tří oblastí. A to Holešovska,…
Marťas004 | 12.11.2016

Česká Sibiř, Táborsko a Třeboňsko aneb dovolená třech chlapů

Po týdenní červnové dovolené v Krnovském výběžku - Osoblažsku, Fogin vybral jako další místo pro…
ondrapisklak | 09.11.2016

Bradlo – mohyla M. R. Štefánika

Viděl jsem již hromadu různých památníků. Na Slovensku jsem navštívil při různých zájezdech památník na Dukle…
jarpal | 05.11.2016