reklama

Nabíjení elektrokola

Nabíjecí stojan na Chodově
Nabíjecí stojan na Chodově
Foto: Autor

Můj táta se tak trochu podobal tetě Kateřině z Jirotkova Saturnina. Ne že by trousil při každé příležitosti nějaké přísloví, ale řadu běžných životních situací dovybavil nějakou průpovídkou, nebo jak se dnes módně říká „hláškou". V dětství nám to dost lezlo na nervy, a připadalo nám to trapné, protože jsme přesně věděli, co naše moudrá hlava rodiny pronese, ale to už je teď vlastně jedno. (Vím tati, jedno je jen kolečko od trakaře).

Nakonec, po létech zjišťuji, že si musím dávat moc velký pozor, abych některé ty jeho dovětky nepoužíval sám, a někdy si na ně vzpomenu, pro jejich tak okatou a samozřejmou pravdivost.

Vzpomněl jsem si i tuto neděli.
Myslel jsem si, že vyzkouším, jak funguje nabíjecí stanice pro elektrokola v obchodním centru v Praze ne Chodově. (http://ekolo.cz/nabijeci-stanice-i-na-elektrokola-n117)

Myslet znamená prd vědět, milý synu!"

Ano je to tak.
Od nás z Perly středních Čech je to na Chodov 20 kilometrů, projedu tak 4Ah a ty bych měl na Chodově dobít tak během hodinky, tu dobu proflákám po obchodech s elektronikou a cyklopomůckami. Když nabíjení nebude fungovat, nevadí, popojedu k mámě do Braníka, tam naláduju baterii naplno a pojedu domů a ještě budu mít pár ampérhodin v rezervě. Takový byl plán.

Ve žlutém patře parkovacích garáží jsem dobíjecí stojan našel hravě. V provozu, protože světlo svítí zeleně, dvířka k zásuvkám otevřené - jedna pětikolíkovka na auto a jedna běžná zásuvka.
Stojan na dvě kola vedle dobíjecí věže.
Asi tady zapracoval nějaký můj kolega, statik" říkám si a v duchu se bavím, protože z jedné zásuvky mohu dobít pouze jedno kolo, čili počet stojanů je přesně podle správných zásad rozumné statiky předimenzován dvakrát.

Nabíječka v zásuvce a druhý konektor v baterii, a nic. Větrák se netočí, nejde tam proud.
Beru do ruky leták a tam stojí - „zahájení nabíjení nastane po zavření dvířek".
Zatlačím na dvířka, s cvaknutím se zavřou ale jinak nic.
Nenabíjí, ovšem dvířka nejdou zpět otevřít, můj napájecí kabel k nabíječce je nadobro a definitivně uvězněn v nabíjecí věži. Žádná tragedie, je to běžný síťový kabel od počítače, mám jich doma asi deset. Doma!

Já chci ale nabít, když to tady nefunguje u mámy, a to bez kabelu nepůjde. Vyrážím tedy do Datartu koupit kabel nový, jedenáctý. To že bych v neděli odpoledně měl shánět obsluhu nabíjecího stojanu mě ani nenapadne, volím pro mě jednodušší řešení.

Kolo je bezpečně zamčené ve stojanu, prostor garáží monitorován kamerami, nemám o kolo žádnou obavu. Ano, byl jsem viděn, protože po návratu z obchoďáku se ke mně hrne zřízenec, jestli mi může nějak pomoci.

Ale zapomněl jsem si příručku Sedlák ve městě a zacvaknul jsem si kablík do té nabíjecí věže, ale všechno už je v pořádku, mám nový, pokračuji dál. Prostě zase jedna věc, která nefunguje."

Ale ono to funguje, pane. To si musíte zajít na vrátnici, vydají vám čipovou kartu, a já vás to naučím, a taky vám vrátím ten kabílek".

Chytrost nejsou žádný čáry" škodolibě se mi směje odkudsi tátův hlas.

Vrátný očividně zpruzen tím, že musí přestat koukat do blba a musí se pohnout, mi kartičku beze slova vydal, ten dobrý muž s ní zamával nad dvířky nabíjecí věže, a dvířka byla odemčená. To bych stejně nevymyslel, protože to místo, kde se kartička má přiložit nějak zřetelně vyznačeno není.

Po odemknutí kartou a následném zavření se ten pylon uvolí mě vydat trochu té elektřiny. Přitom prý svítí modře. No já si už nabiju jinde, nebudu tu další hodinu lelkovat.
Vrátný, kterému kartičku po minutě vracím, je dost zmaten. Že prý musí zapisovat, kdy kartičku vydal a kdy mu byla vrácena, a já jsem celou akci provedl tak rychle, že nestačil ani zapsat, že mi jí vydal. A že neví, co má dělat.

Nevíš-li si rady, Sokola zavolej" - ne to mu neřeknu, tati.

Po troše tápání už tedy vím, jak to dobíjení funguje. A taky vím, že je to vlastně jen takový humbuk a kulišárna. Dobíjet lze buď jedno kolo, nebo jeden automobil. Nevím, jak dlouho se dobíjí automobil, ale moje kolo 3.5 hodiny. Tedy když dobíjím já, nikdo další nemá šanci.
To není služba, to je jen divadýlko.

Aby to mělo praktický smysl pro elektrokolaře, kteří kolo odloží do nabíjecího stojanu a obejdou si nákupy, nebo metrem zajedou do centra, muselo by těch stojanů být mnohem víc. Bez trapného vydávání kartičky ve vrátnici. Cvaknu nabíječku do stojanu, vhodím do přístroje pětikorunu, a už to frčí. Takhle by to mělo fungovat.

Nic na světě není zadarmo, synu"
I tohle teatrální nabíjení zdarma neplatí pan generální Pražské energetiky ze svého....

Jindra 24.7. 2012

Fotogalerie

24.07.2012 vložil/a: Jindra8526
karma článku: 3.94
Líbil se vám článek? Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé  [+]
Texty uveřejněné v sekci Blogy obsahují osobní názory autorů a nevyjadřují stanovisko redakce. Zveřejňování příspěvků v této sekci se řídí následujícími pravidly.

Být králem na cestě ... 6. NDR

Cestování
Budou to už dva měsíce, a stále jsem nedopsal své vyprávění o poslední části cesty.Nedokážu, jako třeba Peggy, sepsat to po pár měsících,…
04.10.2019
Jindra8526
(5.08)

Být králem na cestě ... 5. Do Hamburku

Cestování
Čas, který potřebuji k tomu, abych se ráno vypravil jsem za ty dva týdny v sedle dokázal zkrátit na půl hodiny. Večer zbytečně nekrámuji,…
24.08.2019
Jindra8526
(3.64)

Být králem na cestě ... 4. Holandsko

Cestování
Cesta z frankofonního Bruselu do holandských Flander vede prostě přes arabsky mluvící Střední východ. Přijede-li člověk po dálnici, nemá…
10.08.2019
Jindra8526
(5.34)
PR

Cyklistické legendy a hazard: Příběhy slavných cyklistů a jejich vášně pro hazard

 (shutterstock.com licence NATALIS)
Cyklistika je sport plný hrdinství, vytrvalosti a odhodlání. Je to sport, který oslavuje sílu lidského ducha a schopnost překonávat překážky. Ale za lesklou fasádou profesionální cyklistiky se skrývá i temnější stránka: vášeň pro hazard.

Cascara aneb čaj z kávových třešní: Proč si ho dopřávat co nejčastěji?

 (kofishop.cz)
Myslíte si, že už jste ze světa kávy ochutnali všechno? Pak jste možná zapomněli na cascaru – pochoutku s dlouhou tradicí, která ale zatím stále stojí tak trochu ve stínu tradiční kávy. O co se vlastně jedná a proč byste měli cascaru pustit i do svého šálku?

Nová značka skládacích kol v ČR – Montague kola (nejen) amerických výsadkářů

Skládací kola Montague (Citybikes)
Skládací kola si již dávno našla cestu k zákazníkům. Není divu. Jsou praktická a zásadně rozšiřují možnosti rekreační a městské cyklistiky. Díky lehkosti a skladnosti jsou používána při cestách vlakem, autobusem, letadlem, karavanem, osobním autem a dokonce i ultra-light letadlem či vrtulníkem.
[ Nahoru ]
e-mail:
heslo:
  zapamatovat

NaKole.cz se právě projíždí

347 cyklistů (12 přihlášených)

Srpen 2023 – okolo Otavy

Letošní zahraniční výlet nám nečekaně zrušily zdravotní problémy, musely jsme se z cesty vrátit. Po…
Aar | 23.03.2024

Dámská 2023 – okolo Ašského výběžku k nejzápadnějšímu bodu ČR a ještě kousek dál

Letošní Dámská je prémiová, protože tuhle tradici držíme už od roku 2003. Jen jeden rok jsme vynechaly, v…
HMS | 19.03.2024

Jižní hranice

„Tak jsem tady Panímámo, dřív to nešlo.“ Oblíbený citát můj a mého bratra, mně vytanul na mysli 8. září 2023,…
Stanley58 | 02.01.2024